12.10.2007
36, muž, Kadaň
|
komentáře k dílům uživatele :
04.05.2011 - 10:05
6
Eliška Vobrubová: Chápu... =)... a děkuju... asi se na to zkusím podívat a trochu to předělat... třeba to získá na síle... =)
03.05.2011 - 23:41
6
Nechci se přít, a to, že tento způsob psaní je určitá forma, jsem samozřejmě pochopila; jen mám za to, že právě ta forma poněkud dusí obsah, a zdá se mi to škoda. A také tomu dodává tu přespřílišnou patetičnost. Jistě, pathos, lépe jistá jeho míra, může být i opodstatněná, a dokonce jsou chvíle, kdy se mu neubráníme. Ale je to tím pathosem jako s čímkoli jiným: čeho je moc, toho je příliš. (Příliš slaná polévka nechutná, právě proto, že posléze z ní vnímáme jen tu její slanost.) Myslím to fakt v dobrém, když říkám, že méně by bylo více.:-)
03.05.2011 - 11:10
6
Eliška Vobrubová: Možné to je, nicméně neustálé opakování "jsem tak sám" je určitou formou, v níž je celá báseň psána. A patos? Asi ano, ale co není? Každopádně děkuji za přečtení a obsáhlý komentář. Snad se příští díla budou líbit více, i když momentálně mám patetické období a celá tvorba se nese v tomhle duchu... =)
03.05.2011 - 00:29
6
Z celkových pětatřiceti veršů básně je jich čtrnáct stejně znějících: Jsem tak sám. Je tedy tento verš téměř každým druhým.
Autor zvolil tento způsob kompozice textu pravděpodobně veden představou, že častým opakováním dané skutečnosti (jsem tak sám), dosáhne vyšší účinnosti textu, a to zejména v emoční rovině sdělení. Bohužel však opak je pravdou. Příliš často vkládaný stejně znějící verš dle mého soudu celý text retarduje, tedy zpomaluje, rozmělňuje a účinnosti mu ubírá. Z textu se tak stává nekonečná bezvýchodná lamentace, která bohužel není nijak zajímavá ani po řemeslné stránce. Text je zatěžkaný pathosem; ve verších a rytmu by potřeboval doladit.
Méně by bylo více - a myslím, že kdyby se s tím refrénovým veršem tolik neplýtvalo, účin a sdělení básně by mohlo být silnější.
Autor zvolil tento způsob kompozice textu pravděpodobně veden představou, že častým opakováním dané skutečnosti (jsem tak sám), dosáhne vyšší účinnosti textu, a to zejména v emoční rovině sdělení. Bohužel však opak je pravdou. Příliš často vkládaný stejně znějící verš dle mého soudu celý text retarduje, tedy zpomaluje, rozmělňuje a účinnosti mu ubírá. Z textu se tak stává nekonečná bezvýchodná lamentace, která bohužel není nijak zajímavá ani po řemeslné stránce. Text je zatěžkaný pathosem; ve verších a rytmu by potřeboval doladit.
Méně by bylo více - a myslím, že kdyby se s tím refrénovým veršem tolik neplýtvalo, účin a sdělení básně by mohlo být silnější.
29.04.2011 - 04:54
6
Každý jsme sám,jen jde o to,otevřít se těm správným lidem a tak trochu koukati na ostatní:)
19.04.2011 - 11:59
2
Sirius: Jojo... dneska jsou holt rytíři trochu jiní... =). Děkuju za přečtení a za koment... =)...
12.04.2011 - 23:58
14
Milly: Ahoj Milly, děkuji za přečtení. Jsem rád, když se zastaví jednou za čas i někdo, kdo mě ještě nikdy nekomentoval. Jsem rád, že tě fotma oslovila. Při psaní jsem si říkal, že mi přijde spíše kritika, že je to moc patetické a třeba i hloupé.... horší je, že mi přijde, že tyto stavy a dumání prožívají lidé stále... bez rozdíu věku... vždycky asi vzhlížíme k těm, které nemůžeme mít... ale co dělat, když víme, doufáme, že přeci je můžeme mít a stejně se nám to nedaří... ??... je to takový bludný kruh, ze kterého se už sedm let snažím vymotat... ale ono se to povede... =)... ještě jednou děkuju za přečtení... =)
12.04.2011 - 23:54
14
Hugo Zhor: Děkuju za komentář a za zastavení se. Původně tam to zakončení ani nebylo, ale při pohledu na tu láhev Božkov... nabízelo se to... =)...
01.04.2011 - 01:19
4
jayjay: Tak se přiznám, že ty Venuše, co popisuješ ty, jsem zase neviděl já. Já si představím klasickou věstonickou. Klasickou v uvozovkách. A mimo syntax? No možná i trochu ano. Když to vezmeš do teoretické hloubky. Ale pokud si představíš jen věstonickou Venuši (jak předpokládám, že většina čtenářů), tak si nemyslím, že by to byla až tak nepřípustná symbolika. Poslal bych ti fotku, ale ctím soukromí druhých... ale pak bys uznal, že je to na místě... =).
01.04.2011 - 01:15
5
jayjay: V básni nemusí být vše jednoznačné. Sám se ptej, co tím chtěl básník říci? Ale právě v tomto případě... A teď je to tu zas... nevidím a neslyším nic, co by naznačovalo, že teď je tu něco jiného...
31.03.2011 - 20:41
4
Jasně, že to je kritika. Kritika nemusí vždy hanět.
No, Venuše totiž taky může být antická, taková ta bez rukou, nebo Venuše ležící na lehátku (např. klasicistní)... Tu jsem zase viděl já. Věstonická Venuše za mlada mě fakt nenapadla... Ale jde spíš o to spojení slov "s křivky mladé Venuše" Co to říká? Vždyť to je mimo syntax, ne?
No, Venuše totiž taky může být antická, taková ta bez rukou, nebo Venuše ležící na lehátku (např. klasicistní)... Tu jsem zase viděl já. Věstonická Venuše za mlada mě fakt nenapadla... Ale jde spíš o to spojení slov "s křivky mladé Venuše" Co to říká? Vždyť to je mimo syntax, ne?
31.03.2011 - 20:36
5
Jo, takhle! :-D Ale jednoznačně mi to z toho nevyplývá... "A teď je to tu zas." by to mohlo naznačovat, ale neříká to, jestli je to "to samé".
31.03.2011 - 19:20
4
jayjay: To člověk ani neví, zda je to kritika, či ne. Ale dobře jsi to popsal. V podstatě přesně tohle jsem chtěl, aby z té básně šlo ven. Trocha vtipu, nadsázky, ale zároveň také ten chtíč, který až hraničí s morálními zásadami. A ty křivky mladé Venuše. Jak vypadá Venuše asi víš. Nic moc, protože je po několika dětech. No ale když byla mladá, tak musela mít super boky, pevná velká ňadra. Bříško akorát... no... a to přesně vidím, když se podívám na tu, o které to vlastně celé je. Si teď říkám, štěstí, že sem nechodí a nic si tu nečte. Asi by mě sejmula, kdyby se v tom viděla... :-D...
31.03.2011 - 19:17
2
jayjay: Přesně jsi to vystihl u téhle básně. Klidně bych tam napsal, co je vlastně špatně. Jenže to já nevím. Nikdo mi to nechce říct. Odpověď je vždycky stejná. Nic neděláš špatně, to chce jenom čas... =D...
31.03.2011 - 19:14
5
jayjay: Ty jsi vážně týpek... :-D. Jen... kdyby šlo o nové city, tak by to možná bylo lepší, ale právě proto, že jde o ty samé a už jednou se, jak ty říkáš, básnický subjekt, spálil, proto se bojí...
31.03.2011 - 16:23
4
Vtipný kontrast básně s názvem. Básník na začátku vypadá, že se bude chovat střízlivě. Ale čím dál víc se ponořuje do představ, tím víc se odvazuje.
Odváže se až za hranici rozumnou a milostně přijatelnou, která odhaluje to co předestírá název – prostý chtíč.
Snivou formo dokládá nepravidelná rýmová struktura a volné verše. Do jisté míry je to snesitelné, člověk musí jen zatnout zuby.
Opravdu básník sní o mladé Venuši, nebo to autor používá jen jako prázdný básnický obrat?
První tři verše jsou vůbec velmi zapeklité, protože verš "s křivky mladé Venuše" je naprosto nesrozumitelný.
Taktéž verš "a mě je stále víc a víc.", ač významotvorný, působí v kontextu básně dosti směšně.
Odváže se až za hranici rozumnou a milostně přijatelnou, která odhaluje to co předestírá název – prostý chtíč.
Snivou formo dokládá nepravidelná rýmová struktura a volné verše. Do jisté míry je to snesitelné, člověk musí jen zatnout zuby.
Opravdu básník sní o mladé Venuši, nebo to autor používá jen jako prázdný básnický obrat?
První tři verše jsou vůbec velmi zapeklité, protože verš "s křivky mladé Venuše" je naprosto nesrozumitelný.
Taktéž verš "a mě je stále víc a víc.", ač významotvorný, působí v kontextu básně dosti směšně.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Franni1828Cz» narozeniny
Bombardeta [15], Veronica176 [15], anisek989 [14], Marrio [14], Melkor [11], wojta [3]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))