Plodné období. Gratulace. Kýty a beaty pobavily. Glyf zaujal.

Dneska jsem vedla debatu s úřady, pídila se po informacích, dostala je a vlastně mi to není k ničemu. Jsem plovoucí keporkak, co mu teče světonázor z cederomky a už ani neví, jestli plave nebo ho přejela tatrovka. Takže dík.

pobavila

bravo, po dlouhé době nemusím přemýšlet o čem píšeš☺☺☺

;) mám je fakt velký a srazím se ráda ... pokud bude hlídání vemu i svého muže ... tady je jako Jarda (ale už dlouho nic nevložil)

:-) za me 100 %.. pozoruhodne pravdivy a bohuzel taky smutny, ale navzdory tomu pobavilo :-) a ten zaver.. ten je u tebe tedy necekanej..

nesnědli, je v Moravstánu... A s tím malým písmem nám nepříjemné zkušenosti. Vřele nedoporučuju.

Možná někdy dorazím na nějaký sraz. :-)

celkem se mi libi, jak se v tom ztracim

Leslie: Nejlepší je komentovat osm let stará díla, která na vás vyskočí z náhodných děl, navíc ty svoje. Napsáno po návratu z Peru a Bolívie, tam jsme byli dva a půl měsíce, tudíž jsme toho projeli dost, kromě Amazonie, to bylo nějaký drahý a nedostupný, to jsem měl tak 14 hrubýho. Všechno jde, když se chce. Píšu ti to jen proto, že jak jsi teď v tom Ekvádoru, tam jsme stáli na hranicích, ale báli jsme se, že kdybychom do něj vlezli, tak bychom pak nestihli letadlo domů. Takže nejblíž tvé nové zemi jsem byl v národním parku Cerros de Amotape, tam zajeďte, až bude dítko větší, je to tam hezký, stanovali jsme u řeky, místní nám říkali, že je v ní jen jeden krokodýl, navíc línej. Haha. A taky to můžete spojit s projížďkou v Manglares de Thumbes, neskutečně ptactva. Hitchcock jich měl v tom hororu drobátko, proti tomuhle. Krása. No a z druhé strany jsme ti byli nejblíž o čtyři roky později v Kolumbii, asi v národním parku Puracé, tam jsou i gejzírky, vypadá to tam jak v pravěku, ty xy metrů vysoký kapradiny. Takže výlet číslo dva, až vás to nebude v E. bavit, ale tam si myslím, že krása rovně střídá nádheru. Každopádně K. byla taky úžasná země, lidi určitě příjemnější než v Peru, to jsme pocítili rasismus z druhé strany. Mira, mira, gringo va. To bylo furt. A okrádali nás. To v Kolumbii se zvednul i stařík a pouštěl sednout mladou ženu. I bílou. Jinak kokeš mi nabízeli a nedal jsem si. Každopádně gejzíry v této básni, o kterých není skoro ani zmínka jsou myšleny ty pod Sajamou. Každopádně Nepál...Zatím.
P.S. Tady mě měl Devils ještě rád.

jo_: Jo? Tak dík moc...

Homere, ty nikdy nezklames.. ve tvych basnich je uplne vsecko..

mraky se honily po tváři světa

Homére, ty jsi vážně génius!!!

haha.

moc dobrý. no, jakoby jsi za mě taky v něčem trochu mluvil. :) takový věci mě baví. to je asi tak všechno, co jsem chtěl napsat - nic moc reflexe. jo, "jsou i lepší věci, než poměřovat bohémství". tráva je tráva, i když ani já už teď moc nehulím..

Ayla: To jo no...Neuděláme sraz bez čtení?

Orionka: milancholik: denisadenisa: Díky, tý jo, čtyři komentáře, to beru jako megaúspěch. Tahle byla napsaná mezi druhou a pátou zastávkou cestou mhd dom. Takže za chvilku. Je to spíš fotka než obraz.

Nejlepší básně zůstanou schované
Homér opět dokazuje svou jedinečnost, smysl pro detail i zajímavá témata. Krása!!

Prý... Tohle mě bavilo, dík.

Fláky z konečný. To by byla sbírka. Možná. A možná taky ne. Fláky z Penny. Fláky z pošty. Fláky z nádraží. Fláky z baru. Fláky z nemocnice. Fláky z veřejných záchodků. Bůhví kde jsou ty nejlepší schované. A možná...možná prostě...ne.

Nepotřebují exhibovat na serverech, natož někde před lidmi číst

tak to mě zaujalo nejvíc mám to podobně :)))

LadyLoba: Díky Lejdynko, v podstatě stačí přečíst poslední 4 řádky, to je imho takové shrnutí.