12.12.2022
56, muž, někdy Praha
|
komentáře k dílům uživatele :
08.02.2023 - 10:08
15
Ta směsice pocitů - v úvodu to jednoho rozesmutní a v závěru předá naději, že svět může být barevnější, když má někdo někoho po boku. Jen ho najít.
Bylo mi potěšením tohle číst.
Bylo mi potěšením tohle číst.
07.02.2023 - 10:01
8
človiček: přesně tak to je!!! :D ...nejsou to Brontosauni, ale Severní vítr z Vrchní prchni od Uhlíře, ale to je jedno ;)
07.02.2023 - 09:49
8
Skvělá a má to i tu melodii,jak psal človíček. Já si jí i zapěla ;)
07.02.2023 - 09:16
8
Naskočila mi melodie z Brontosaurů..... Jdu s děravou patou
mám horečku zlatou...
mám horečku zlatou...
07.02.2023 - 07:29
8
Pěkná smutná.
Naděje je.
Co děje se kolem je děsné.
Musí se chtí snít a žít.
Naděje je.
Co děje se kolem je děsné.
Musí se chtí snít a žít.
06.02.2023 - 23:14
15
Gora: děkuji... mám raději prostší formy...v jednoduchosti je krása;)
06.02.2023 - 23:12
13
Nine: děkuji...o tom je naděje... tváří v tvář nevyhnutelnému člověk najde svou vnitřní sílu
06.02.2023 - 22:25
15
Skoro jako modlitba. Ty umíš dobře vázat, báseň pak působí přirozeně. Sice nic složitého, ale v jednoduchosti je občas krása.
06.02.2023 - 21:59
13
Druhou polovinu napsala jiná bytost. Obrat o 360°. Hned se člověk cítí při čtení lépe.
Nenechala jsem se zabít ani k smrti vystrašit. Naopak mi to pomohlo k rychlejšímu probuzení a rozpomenutí se. A více jsem si uvědomila svojí vlastní sílu.
Nenechala jsem se zabít ani k smrti vystrašit. Naopak mi to pomohlo k rychlejšímu probuzení a rozpomenutí se. A více jsem si uvědomila svojí vlastní sílu.