Svět se mění a přichází, co dávno už tu bylo. Znovu a znovu o zdi hlavy rozbité. Svět se mění v nádoby s mlékem rozlité.

Tolik jich padlo, zas vstávají noví. Ševelí si skryti ve větvoví.

Leslie : děkuji Ti za zpětnou vazbu.

Psavec : ano, je to tak, děkuji.

Hanulka: Děkuji za niternou a upřímnou odpověď. Můj komentář se vůbec nevztahoval k tomu, jak báseň končí tématicky, spíš jen jakoby ten rytmus plynul v závěru jinak, než zbytek básně, což mi přijde trochu škoda. Každopádně rozumím zase o něco víc, díky.

Svět se změnil, ale ne k lepšímu.

Leslie : víš to je tak, já přišla o syna, o muže, rodiče už dávno, ale tu lásku v mém srdci k těm mojim milovaným stále v sobě nosím, a tak ji vždy dávám nakonec, že jedině ona věčná zůstává. Ale moc Ti děkuji.

Tahle mě zaujala. Malinko ten závěr mi nesedí, plyne jakoby jinak než ten zbytek, ale to je asi otázka vkusu. Hezká myšlenka, Hanulko.

Dandy : děkuji za pokračující slova. Hezký den !

Pěkná a pravdivá.
Slunce vnímám pře s tajemnost jantaru.
Vůni prastarých borovic.jez navzdy uvěznila
hmyz .
Měnil se svět ,změna pokračuje dál.
V deniku nepřibíva ingoustouvych vět.
Kde květomluva.
Věty na pobřeží,odstranila voda.
Vitr je z hladiny odebral.
Snat proto,žeby je těm
Co chtějí slyšet pošeptal.
Však svět se zvolna
mění dál.

Psavec : Milánku, děkuji.

Hezké přirovnání.

Dandy : děkuji. Ano, je to tak.

Pěkné,jen opadlé listy jsou konec jejich života.
Znichže vzejde život jiný.
Vitr je může v jejich neživosti jen přemisťovat.

Psavec : děkuji za komentář.

Sníš moc krásně.

pedvo : milý Péťo, ani nevíš jakou radost mi udělají vaše slova, od vás kluků, že se vám moje snění líbí. Děkuji.

Snít umíš krásně; a také jsi nám sdělila dojem, který v tobě sen zanechal. Pěkné.

Mlčeti Zlato : děkuji. Jako vždy si napsal krásné vysvětlení.

Básně se rodí ze života přemletého podvědomím, z okamžiku a z momentálních pocitů, ale to je jenom materiál. Zbytek je tak trochu prácička.
Ovšem sny, když jsou, pak je to cesta do známého neznáma.