09.03.2008
32, muž
|
komentáře k dílům uživatele :
21.04.2011 - 17:44
28
Aha! červený vnitřky a žlutý okolí :-D Tak si říkám, co to znamená vykládat si to po svojem?
21.04.2011 - 16:51
28
jayjay: "Z morfologického hlediska je květ souborem přeměněných listů přisedajících na zkráceném stonku, které jsou během procesu evoluce přeměněny tak, aby mohly účelně a efektivně plnit svou funkci. Skládá se obvykle z tyčinek, pestíku a obalů květních (okvětí nebo kalichu a koruny). Soubor většího množství květů se nazývá květenství."
Takže kdybychom chtěli být doslovní, tak prakticky jde i květ s barvou nachu, ale žlutými okvětními listy. :-))))
A k čemu ta báseň je? Já když si nějakou báseň čtu, tak se mi to promítá v hlavě. A především si to vykládám po svojem, ale baví mne to. Takový malý příběh. :-)
Takže kdybychom chtěli být doslovní, tak prakticky jde i květ s barvou nachu, ale žlutými okvětními listy. :-))))
A k čemu ta báseň je? Já když si nějakou báseň čtu, tak se mi to promítá v hlavě. A především si to vykládám po svojem, ale baví mne to. Takový malý příběh. :-)
21.04.2011 - 13:39
28
To se mi líbí, každý si může vyložit báseň jak chce. Báseň je bez hranic. Může tedy vlastně znamenat cokoli. Všechno i nic. Je všeobjímající, významů má neomezeně.
Ale pak se nabízí otázka: K čemu ta báseň je?
No, nachová a žlutá jsou úplně jiné barvy. Použít je jako oxymoron? To se mi moc nezdá.
Ale pak se nabízí otázka: K čemu ta báseň je?
No, nachová a žlutá jsou úplně jiné barvy. Použít je jako oxymoron? To se mi moc nezdá.
21.04.2011 - 12:37
28
jayjay: Šťourání ano, ale tohle je naprosto zbytečné shazování. Když někdo nedokáže pochopit to, že nachová barva a žlutá barva opravdu není to samé... a kdyby si daná osoba přečetla i zbytek mých básní, tak by se i dověděla, že rád užívám protikladů a oxymorónů a zdánlivě vylučující se věci.
21.04.2011 - 12:35
28
Eliška Vobrubová: Jak jsem psal, já svůj výklad mám. Vy si můžete bez problémů vyložit báseň po svém, nemá hranice. :-)
20.04.2011 - 20:15
28
Děkuji za objasnění mnou položených otázek. Odpověď mi opravdu velmi pomohla k pochopení textu.
20.04.2011 - 16:40
28
Stakatej pes: :-D Nešťourat do básní, to je cesta k jádru poesie :-D Dobré básně šťourání snesou.
20.04.2011 - 09:24
28
Eliška Vobrubová: Mám tam dostatek prostoru pro vlastní vyložení významu. Já tam ten svůj našel, no pokud někdo nemá fantazii a bude se v básních doslovně šťourat, tak se obávám, že smysl Vám bude unikat stále. :-)
19.04.2011 - 22:30
28
Nejsem si proto zcela jista, je-li abuzér (nebo abuzéř) opravdu Licifer v novější podobě, jak je uvedeno ve vysvětlení k básni... ale budiž, může to být náhled autora.
Leč i když toto přijmu jako možné, přes opakované čtení básně se mi nedaří přijít na to, o co vlastně jde - jaké je sdělení, pointa.
Text vypadá poeticky, osobitě a obrazně, ale při bližším zkoumání docházím k názoru, že právě jen vypadá - že působí artistně, ale celkové vyznění uniká (alespoň mně). "Zalomím" se hned na prvním dvojverší a snažím se přijít na to, jaký je teda ten tulipán - červený nebo žlutý? Nepřijdu na to ani za několik dní, nechám to tedy být (jenomže to není dobré, když sdělení není jasné - když má tulipán nachový květ, těžko může mít žluté okvětní lístky; je to jako když je řeč o černochovi s typicky plavými vlasy) a jdu dál.
Ale ani následující dvojverší "Se svými křídly ze střelného prachu/A dušemi místo perutí místy." mi nepomůže - vůbec nevím, co jsou křídla ze střelného prachu ani duše místo perutí místy, a jediné na co přijdu je, že nachu-prachu a listy-místy. Dále verš "S těmi křídly i půlka srdce v rohu" - v jakém rohu je půlka srdce? A jaká půlka srdce? A čí je to srdce? A není důvodem srdce v rohu zase jen rým pro slovo Bohu? "Zlomená křídla a rudé modřiny na těle" - to jsou ti andělé, kteří vypadli z nebe, náhle hmotní, že se potloukli chudáci takhle moc? A kdo "Netušíc význam slova lidé." ? Ti andělé, jež se postavili Bohu (v tom případě by nebylo užito správného přechodníku)? Nebo se to vztahuje k té druhé naznačené rovině textu, jež je psaná kurzívou - "Ráda se skrývá." a "Po kapsách antidepresiva."? Ale ani to mi pochopení neusnadňuje. Nevím totiž, je-li ta, co se ráda skrývá, hlavním tématem básně - tedy, že by to bylo o na scestí svedené a zneužité dívce (a jejích svůdcích), která je teď v depresi z toho všeho (mimochodem jakou byla odměněna bystou - a proč bystou?; diadémům bych ještě rozuměla...)? A nebo, jsou-li hlavním tématem básně andělé, kteří byvši vyhozeni z nebe, měli tu smůlu, že netušili význam slova lidé, a potkali se s takovými "vejlupky" jako jsou abuzéři...
A úplná zdánlivě asi drobnost nakonec: Myslím, že by textu prospělo, kdyby se autor rozhodl jednoznačně, bude-li používat interpunkci či nikoli - v tomto dvojverší "Svatebním darem byl prsten od abuzéra/Kdy s ním i s milenci padla k zemi." narozdíl od jiných chybí. S tím souvisí i psaní velkých písmen na počátku veršů - současné použití interpunkce a velkých písmen na začátku veršů bez ohledu na ni orientaci v textu a jeho vnímání neusnadňuje, ba přímo naopak - ještě více komplikuje.
Leč i když toto přijmu jako možné, přes opakované čtení básně se mi nedaří přijít na to, o co vlastně jde - jaké je sdělení, pointa.
Text vypadá poeticky, osobitě a obrazně, ale při bližším zkoumání docházím k názoru, že právě jen vypadá - že působí artistně, ale celkové vyznění uniká (alespoň mně). "Zalomím" se hned na prvním dvojverší a snažím se přijít na to, jaký je teda ten tulipán - červený nebo žlutý? Nepřijdu na to ani za několik dní, nechám to tedy být (jenomže to není dobré, když sdělení není jasné - když má tulipán nachový květ, těžko může mít žluté okvětní lístky; je to jako když je řeč o černochovi s typicky plavými vlasy) a jdu dál.
Ale ani následující dvojverší "Se svými křídly ze střelného prachu/A dušemi místo perutí místy." mi nepomůže - vůbec nevím, co jsou křídla ze střelného prachu ani duše místo perutí místy, a jediné na co přijdu je, že nachu-prachu a listy-místy. Dále verš "S těmi křídly i půlka srdce v rohu" - v jakém rohu je půlka srdce? A jaká půlka srdce? A čí je to srdce? A není důvodem srdce v rohu zase jen rým pro slovo Bohu? "Zlomená křídla a rudé modřiny na těle" - to jsou ti andělé, kteří vypadli z nebe, náhle hmotní, že se potloukli chudáci takhle moc? A kdo "Netušíc význam slova lidé." ? Ti andělé, jež se postavili Bohu (v tom případě by nebylo užito správného přechodníku)? Nebo se to vztahuje k té druhé naznačené rovině textu, jež je psaná kurzívou - "Ráda se skrývá." a "Po kapsách antidepresiva."? Ale ani to mi pochopení neusnadňuje. Nevím totiž, je-li ta, co se ráda skrývá, hlavním tématem básně - tedy, že by to bylo o na scestí svedené a zneužité dívce (a jejích svůdcích), která je teď v depresi z toho všeho (mimochodem jakou byla odměněna bystou - a proč bystou?; diadémům bych ještě rozuměla...)? A nebo, jsou-li hlavním tématem básně andělé, kteří byvši vyhozeni z nebe, měli tu smůlu, že netušili význam slova lidé, a potkali se s takovými "vejlupky" jako jsou abuzéři...
A úplná zdánlivě asi drobnost nakonec: Myslím, že by textu prospělo, kdyby se autor rozhodl jednoznačně, bude-li používat interpunkci či nikoli - v tomto dvojverší "Svatebním darem byl prsten od abuzéra/Kdy s ním i s milenci padla k zemi." narozdíl od jiných chybí. S tím souvisí i psaní velkých písmen na počátku veršů - současné použití interpunkce a velkých písmen na začátku veršů bez ohledu na ni orientaci v textu a jeho vnímání neusnadňuje, ba přímo naopak - ještě více komplikuje.
19.04.2011 - 20:39
28
AD Lucifer: Přiznávám, že v této problematice nejsem příliš "kovaná", ale z toho, co jsem si přečtla soudím, že to s Luciferem je poněkud složitější:
Křesťanská tradice o Luciferovi vychází jednak z Jeronýmova překladu Izajáše, jednak čerpá i z Knihy Zjevení svatého Jana („Apokalypsy“) 12,7.10, kde Jan ztotožňuje dávného hada z Edenu s padlou hvězdou, tedy Satana a Lucifera. Podobně ztotožňují Lucifera a Satana Tertullián (Contra Marcionem 11,17), Órigenés (In Ezechielem 3,356) a další.
Plně rozvinutá křesťanská tradice založená na Jeronýmově překladu Izajáše 14,12 učinila z Lucifera jméno hlavního padlého anděla, který ztratil svou původní slávu jitřní hvězdy. Pokud (hlavně před Jeronýmem) tento termín neoznačuje vlastní jméno Satana, používá se pro stav, ze kterého byl svržen a který ztratil.
Na rozdíl od pozdější tradice však Starý zákon nikde o pádu andělů nebo Satana nehovoří. Tato legenda má své kořeny především v apokryfní židovské a raně křesťanské literatuře. Nový zákon, pokud hovoří o jitřní hvězdě nebo o Luciferovi (v překladu Vulgáty), označuje tímto termínem obvykle Ježíše Krista, „jitřní hvězdu“.
Křesťanská tradice o Luciferovi vychází jednak z Jeronýmova překladu Izajáše, jednak čerpá i z Knihy Zjevení svatého Jana („Apokalypsy“) 12,7.10, kde Jan ztotožňuje dávného hada z Edenu s padlou hvězdou, tedy Satana a Lucifera. Podobně ztotožňují Lucifera a Satana Tertullián (Contra Marcionem 11,17), Órigenés (In Ezechielem 3,356) a další.
Plně rozvinutá křesťanská tradice založená na Jeronýmově překladu Izajáše 14,12 učinila z Lucifera jméno hlavního padlého anděla, který ztratil svou původní slávu jitřní hvězdy. Pokud (hlavně před Jeronýmem) tento termín neoznačuje vlastní jméno Satana, používá se pro stav, ze kterého byl svržen a který ztratil.
Na rozdíl od pozdější tradice však Starý zákon nikde o pádu andělů nebo Satana nehovoří. Tato legenda má své kořeny především v apokryfní židovské a raně křesťanské literatuře. Nový zákon, pokud hovoří o jitřní hvězdě nebo o Luciferovi (v překladu Vulgáty), označuje tímto termínem obvykle Ježíše Krista, „jitřní hvězdu“.
13.04.2011 - 23:15
28
Andělé nejsou kýčovití!
A mě se to líbí...
Hlavně to, že je to napsaný barvitě, a přesto se to rýmuje...:-)
A mě se to líbí...
Hlavně to, že je to napsaný barvitě, a přesto se to rýmuje...:-)
13.04.2011 - 02:38
28
Pro vysvětlení - Lucifer byl kdysi prakticky pravou rukou Boha, nicméně pro svou pýchu se mu postavil. Bůh jeho následovníky i jeho samotného svrhl na zem. Momentálně se jeho následovníci nazývají spíše 'démony' a Lucifera v novější podobě snad znáte...
abuzér - člověk závislý na alkoholu, drogách, či něčem jiném
abuzér - člověk závislý na alkoholu, drogách, či něčem jiném
14.03.2011 - 02:32
8
Tak to si nemyslím, osobně bych ji zařadil do těch mých "méně povedených". Ale díky, holky. :-)
13.03.2011 - 20:33
8
nespomínam si, kedy naposledy som čítala báseň, ktorá je tak skvelo rytmicky vystavaná a zároveň plná pocitov, že ju čitateľ jednoducho tiež precíti, super. :)
15.02.2011 - 01:33
7
Na to jdu hned ve středu, 20:45 - jakákoli hospoda s velkou televizí. x)))
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.