Boží! :D

Obsáhlé rozbory najdes nize. A i peklo Ti tuto prvotinu schvaluje jako celkem zdařilou.

Přemýšlím, proč dívka tak mladá
sní o druzích svých "nemrtvých",
což duše její těžce strádá,
brodíc se v smutku závějích?

Čekal bych trochu jiné téma,
vždyť život je tak krásný přec,
a až z dívky vyroste žena,
uzavře se jen v spínů klec?

Nebo se zkusí usmívati
a věřit v šťastnou hvězdu svou?
Slovo jak bumerang se vrátí,
verše jsou touhy ozvěnou...

No, na prvotinu to není špatné, jen jak píše Tom, bys měla trochu hlídat tu formu, když už píšeš vázaně, takže třeba v 1. sloce bych zaměnil 2. a 3.verš, aby se zachovalo stejné schéma střídavého rýmu (abab). Pak mi trochu nesedí ta 4. sloka svým schématem i počtem veršů, možná by šlo přidat ještě dva verše a rozdělit ji na dvě sloky po 4 verších, snad se i zamyslet nad přepsáním této a psolední sloky rovněž do schématu abab. Ale to by asi pro tebe bylo moc změn najednou!
Jo, v tom třetím verši by asi mělo být "si", ledaže bys oslovovala onu ztracenou duši. Pak by ovšem za ní byla čárka a za "nosí" otazník.
☻Pokud jde o rytmus, pomáhá si k tomu najít melodii a veršíky si zkoušet na ni broukat. Pak ti to bude hezky řadit a poplyne to jak horská říčka! :-)))
P.S. Oceňuji ten projev optimismu na závěr! Celé to pak vyzní asi v tom duchu, že lidé se dnes fakt plouží jako zombí, neumí žít a jsou jakoby prostí emocí, nežijí, ale jsou jen spotřebováváni životem, směřujíce ke svému konci. (Což je tedy na tak mladé děvče dost hluboká myšlenka, k jaké já jsem se znovu propracovával skoro celý tvůj věk.:-D) A ten tvůj neznámý, co se jaksi vymkne zavedeným pořádkům a procitne z onoho zlého snu a nakazí i ostatní svým smíchem, mi tak nějak připomíná můj vlastní návrat z tábora pesimismu. :-P
Tak jen se neostýchej a piš dál, najdi si svůj styl a veršové schéma, které ti bude vyhovovat. :-)))

Na první dílo to je obstojné. Některé body už vypíchl Lakomec. Na rýmech je potřeba víc pracovat. Jsou občas velmi zvukově slabé (neznámí/zastaví je vlastně jen asonance, stejně tak neví/zemi), ty které rýmují zvratná zájmena jsou až moc "líné", zvláště v tom závěru, kde by to mělo smysl, pokud by to zároveň tvořilo nějakou zajímavou pointu.
Některá slova mi pak do básně vůbec nepasují: "dokonalý systém" zní spíše jako z marxistické bible, než jako z básně.
No a formu těžko hodnotit, jelikož nedržíš jednotné rýmové schéma ani rytmickou stavbu strof, nedá se tomu moc vytknout. Asi by tomu ale přeci jen výrazněji ucelená forma slušela, když už ses rozhodla psát vázaným veršem.
Piš dál. Jsem zvědavý, co si z těch poznámek do budoucna vezmeš a s čím přijdeš!

Řekl bych, že na první báseň je to velmi dobré. Báseň má spád, takový ten vnitřní rytmus, který nemá s metrem nic společného. Co se týče obsahu, je fajn, že je to takové otevřené, každý si tam může najít to své, mě tam třeba pasovali dospělí lidé z hlediska dítěte či puberťáka. Možná bych chtěl varovat před rýmem, v některých případech tma nemáš bohatý rým a to pak habruje, ale což, na to taky kálim. Jen to poslední tirádové se je krapet otravné, ale ne zas tak moc, být pod tím podepsaný klasik, řeknu si, jo, ok, i to se v básních může? Obrazností ani ničím jiným si mi dech nevyrazil/a, ale myslím, že je to slušná práce, a že se můžeš vypracovat. :)