![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


Děkuji, musí to být bohužel smutné , protože je to něco, cose právě teď děje...


Krásné a zároveň smutné ...tedy já tam cítím smutek a chtění toho co už bylo a naděje - až se vrátíš - moc hezky vyjádřené...


člověk by rád vymyslel nějaký komentář, co bude nevšední a potěší Tě víc .. Jen má slova, nemohu najít a proto postačí snad, že je to krásné vyznání :)


Velmi podařená báseň. Na klasické téma celkem originální. Samozřejmě že by si zasloužila nějaké to očesání, doladění, ale i takto skvěle zní. Dobrá práce !! :-)


Píšeš, že je v pořadí, tak tomu s tím kamarádstvím moc nerozumím...


tvůj dojem je správný, ovšem to není na mě...já chci být kamarádka a on něco víc, buď to naše přátelství přežije, nebo ho to zabije...


Uf, drsný... Pro mě není horší představa, než čekat, protože jsem (údajně) v pořadí. Zní mi to jako že je čas odpískat, ale to je možná jen můj falešný dojem z textu.


Na rovinu: báseň nestojí za nic, ale má FANTASTICKOU pointu!


Ještě si nemůžu odpustit: potkat v lese osamělou jednatřicítku v maskáčích s plechovkou piva v kapse? Takhle si mnozí muži představují ráj :-)


děkuji za milá slova, já tím chtěla vyjádřit, že je ten člověk pro mě nedosažitelný...může být na sto místech součastně, jen se mnou ne...


Mě se to moc, moc líbí. Jen ten skok z pláže od holek přímo do deštného pralesa mi kazí autenticitu.


Láska je mnohdy krutá...ach
chvíli počkej až spadne prach
a znovu žij jako by poslední den to byl
vždyť z lásky a pro lásku se člověk narodil
chvíli počkej až spadne prach
a znovu žij jako by poslední den to byl
vždyť z lásky a pro lásku se člověk narodil


děkuji za reakci, on si vzpomene a to je možná ten problém...kdyby si nevzpoměl o to snažší by bylo zapomenout...