Až se vrátíš...
přidáno 21.11.2016
hodnoceno 9
čteno 1307(18)
posláno 0
Tak prý se zase vracíš zpátky,
když vidím ptáky odlítat.
Budeme hrát si na začátky,
kdy mohla jsem tě odmítat?

I listy už jsou červenější.
I vyfoukaná pole jsou.
Jsi jak ti ptáci, všude zdejší,
jsi jako tečky za větou.

Prý budem chodit na procházky
a budu muset doma lhát.
A budu říkat, že prý z lásky...
Zas namluvím si, že máš rád...

Chceš vzbudit místo, kde spí touha
a snídat víno a pít tmu.
A já chci slyšet o tvých toulkách...
Než rozplynu se ve větru.
přidáno 04.12.2016 - 15:07
Hodně povedená poezie, místy klišé, ale kdo je nemá ... Pěkná :-)
přidáno 28.11.2016 - 20:07
ooo děkuji :)
přidáno 28.11.2016 - 20:07
díky
přidáno 28.11.2016 - 07:54
Nejvíc se mi líbí ta poslední sloka. Je skvělá.

--
a snídat víno a pít tmu

než rozplynu se ve větru
přidáno 22.11.2016 - 09:00
Líbí
přidáno 21.11.2016 - 23:59
Děkuji, musí to být bohužel smutné , protože je to něco, cose právě teď děje...
přidáno 21.11.2016 - 23:58
Děkuji, vážím si tvých slov
přidáno 21.11.2016 - 21:49
Krásné a zároveň smutné ...tedy já tam cítím smutek a chtění toho co už bylo a naděje - až se vrátíš - moc hezky vyjádřené...
přidáno 21.11.2016 - 21:01
člověk by rád vymyslel nějaký komentář, co bude nevšední a potěší Tě víc .. Jen má slova, nemohu najít a proto postačí snad, že je to krásné vyznání :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozplynout se : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Než roztaje...
Předchozí dílo autora : Touha je...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming