jo, líbí se mi jak se ta básnička valí k tomu jasnýmu závěru

Zajímavý styl. Jednoduchý a prostý a přitom pestrobarevný.

Moc hezké, takové melancholické. Jen ten konec mě zarazil - přenášení hor. Chudák bludička, éterická bytost. Ale asi je to jen metafora.

Letadlo:

To pak ano. Surrealismus není můj šálek čaje

KaseO: Je mi líto, ale nevysvětlím ti ji. Jsou to slova ze sna. Myslím, že vysvětlení nemají.

asi nechápu :(

Chybí mi hory, achjo. Báseň hezká, ale nepomohla, jenom si rýpla ještě víc

mechanická okurka: Ale taky mi dala, než se uráčila přijít :D Děkuju.

Jo, tančící bludička se mi líbí :)

Matěj Ptáček: Díky za komentář. Naštěstí mě takové splíny straší málokdy a bububůh už za to vůbec nemůže, tak si to štípnutí do ramene ani nezaslouží. Ale díky za radu, třeba se ještě někdy bude hodit :)

Není to bůh, je to bububůh; chce nás vystrašit, tak hází hodně nahlas! Ten kluk taky žádnej bůh není. Štípni ho do ramene a normálně řekne jau a co blbneš (osvědčená metoda) - bůh by se nad takovou věcí těžko pozastavil...

Dobrá báseň.

Meluzina: Moc děkuji za komentář. Tahle báseň je spíš prevence, aby se komplex méněcennosti nerozvinul úplně :D

Civilně napsané, se zajímavou myšlenkou a kvalitní pointou. Za mě skvělé! K případným komplexům méněcennosti je nutné najít si jiný důvod než tuto báseň. ;-)

Forma hodně civilní, obsah vynikajíci!

*A Tvá myšlenka se mi líbí.

Kdysi jsem někde četl, že dospělým se člověk stává až tehdy, když odpustí chyby svým rodičům a přijme je takové, jací jsou. Nevím už, kde to bylo a kdo to napsal, ale ta věta mi utkvěla v paměti. Myslím, že je v ní mnoho řečeno. Hned jsem si na ni po přečtení této miniaturky vzpomněl. Ale myšlenka této se mi líbí. Jsou chyby chybami?

zajímavej nápad

Trochu jako jazykolam, ale hezký.

Sedla jako facka do situace, moc hezká, kontextuálně smutná.