Mně nepřijde nerytmická. Rytmus jednotlivých veršů v každé strofě je odlišný, ale v každé další tomu víceméně odpovídá. V třetím verši třetí sloky mi nějak schází ta předrážka. Vlastně každý třetí verš je trochu jiný. Ale čte se mi hezky, plynule, takřka hudebně. Hezká báseň.

Tom Cortés: Super reakce na komentář, díky, jsem rád, že se tu dá normálně bavit. S tou slovní zásobou tě chápu, tvému přístupu rozumím, je to vlastně i dobrá cesta, jak se k té nadstavbě dostat přirozenou cestou. Pokud si vžiješ "základy" - vím, že to rozhodně není jednoduché, takže to ber s rezervou, tak na to následně můžeš skvěle navázat.
Chtěl bych se ale vrátit k rytmu, chyba bude pravděpodobně na mé straně, ale co se týče rýmů, první čtyři mají například ženskou koncovku.
/ v bás/ ních
 /roz/hlasem
/zhas/ni
/Pe/gase
Asi tuhle teoretickou část potřebuju dovysvětlit, měl jsem na mysli i pocitovou čitelnost básně, kdy mě při této formě ruší nepravidelný počet slabik - i nepravidelné střídání počtu.

samiVdavu:

Nejdřív k těm drobnostem jako čárky - ty se tam dostali omylem při kopírování ze zápisků, už jsou pryč. Mají zůstat jen Kapitálky pro začátky vět. Opraveno, díky za upozornění.
Co se rytmu týče, je to čistá předrážková trochej, kde se střídá ženský rým s mužským v lichém sudém řádku.
A nakonec slovní zásoba. Když píšu volné formy, tak se snažím psát hodně civilně, kdežto u klasických forem se snažím blížit nejen stavbou, ale i jazykem. Psát anglický sonet pro mě znamená podvědomě skládat poctu původním autorům i českým překladatelům, proto to může působit místy toporně, nebo jako klišé. Klasická forma je pro mě jako cvičení. Realizuju se v pak písňovém textu.

Díky za zastavení. Je fajn si tu přečíst komentáře, které mají co říct ;)

A mně se líbí.

Ahoj, tentokrát to pro mě trochu vázne po mnoha směrech. Pokud si půjde alespoň z něčeho, co napíšu, něco vzít, budu rád, pokud ne, tak se omlouvám.
Dobré je, že formu anglického sonetu jsi zvládl dobře. Nevím však, zda má mít báseň rytmus, bohužel ho nenacházím, a tudíž mi sonet (znělka), příliš dobře nezní, a to přes svěží vítr francouzštiny a Pegase.
Proč v některých verších používáš čárky /v souvětí/ a jinde ne? Možná to má nějaký skrytý význam, který jsem přehlédl, ale dle mého názoru by bylo potřeba jich pár doplnit.
Pak se divím, že neustále používáš ta silná a přitom poměrně prázdná slova, když jsi nejsilnější v pasážích, kdy jsi kreativní. Jelikož tu především působím jako čtenář, je pro mě značně iritující číst v 90% básních podobnou slovní výstavbu, založenou na silných slovech. U jedné básně jsme debatovali o dešti (6 nezávisle po sobě jdoucích autorů použilo to samé) a tabáku, ale podobných pomocných slov je spousta a je to nuda a šeď. Je to možná moje chyba, ale nedokážu se pak do díla tolik začíst a prožít ho.
Čtu tě rád a jsem rád, že je u tebe vždy co rozebírat, protože kolikrát u jiných ani nemám sílu a chuť...
Jsem otevřenej diskuzi. Maj sa!

Tohle téma může být na zpracování opravdu zapeklité. Ale myslím, že se ti to povedlo se ctí. Báseň krásně plyne od začátku až do konce. ;-)

samiVdavu: Pardon, špatně jsem tě pochopil. A nevím, nechci psát tak moc černě. Proto jsem váhal.

Tom Cortés: Však jsem psal, že jednoduchý je motiv, ten je zpracovaný do vážného tématu (to však nemá s jednoduchostí a složitostí nic společného), smrt je běžnou součástí lidského života, tudíž - proč to rozmýšlení? ;) Rozlišuji vážnost - lehkost a složitost a jednoduchost. Vysvětlovat mi o čem báseň je, vážně nemusíš...a ani se to snad nehodí. Nic to nemění na tom, že se mi líbí.

samiVdavu: A je to právě název, který to dost zatěžkává. Přeci jen, není to báseň o jablkách.

samiVdavu: Ty hele, já nevím jestli je to zrovna jednoduchý. Resp. motiv ano, ale sdělení je docela černý a těžký. Až jsem přemýšlel, že to sem dávat ani nebudu.
Na druhou stranu smrt je univerzální téma, takže nakonec jsem se přemluvil.

Opět mi byl před zraky umíchán koktejl, který po pozření způsobil pozitivní reakci. Pochutnala jsem si. A poslední dva doušky byly nejlepší! :-)

Jednoduchý motiv, přesto zvládnutý se ctí. Formálně v pořádku, pohoda. Nepadám z toho sice na prdel, ale má v sobě něco navíc. Je to obrazotvornost - je to poezie. A šlape. Pěkný je i název.
Hezky ironická diamantová veselka, u "veselme se" jsem se musel pozastavit, abych pochopil. /ach, běda/ na druhou stranu má spíš funkci zábavně vyplňovací.
Hezké! S.

samiVdavu: Vím vím, chtěl jsem říct, že ty zásady (ve dvou významech), se mění na pouhou zásadu (v tom významu rozpouštědla) :)

Tom Cortés: Když je v básni co rozebírat, píšou se delší reakce samy. S tou chemií jsi tím pádem dosáhl naprostý dokonalosti. :) Nejlepší varianta! (ale že je louh zásada, to víš :) ) Takhle to funguje a těším se na příště! ;)

samiVdavu: Čárka mi utekla, za to díky (přidáno z mobilu), a díky i za velmi vyčerpávající kritiku, to jsem tu dlouho neviděl. Popravdě, původně se měla odvíjet báseň jinam a je fakt, že v nové podobě 3. a 4. verš můžou působit, jako vytažené z jiné básně, ale stále mi tam smysl dávají. Může se stát, že to později přehodnotím, ale na to potřebuju trochu delší odstup.
Nicméně báseň je o člověku, který neumí vyslovit svoje city, a tak je radši zahodí, takže si rozklíčoval všechny zmíněné momenty naprosto přesně. Ale chemie mi opravdu nejde, takže ty reakce nemusí odpovídat skutečnosti.
Spíš jsem si chtěl pohrát s dvojím smyslem slova "zásada" z předchozího řádku, kdy tyhle "zásady" s tou kyselostí a hořkostí nic nezmůžou. O té slané vodě sice tuším, ale nebyl to primárně cíl.

Báseň se mi líbí jako celek i bych rád vyzdvihl některé momenty, které ukazují autorův talent na poetické myšlení. Je to použití slov, které konkrétně poukazují na nějaký jev, či pocit a nejsou zbytečně zobecněné. Proč psát "z myšlenky mě nepříjemně bolí hlava", když to jde sympaticky rozepsat a navíc kousavá deka je přesně ten negativní moment, který si každý dokáže živě představit.
Chemii taky příliš nerozumím, vím jen, že pokud louh reaguje s kyselinou, zbyde slaná voda, jestli je to vynikající parafráze na slzy, nebo je to vše trochu chemicky komplikovanější/jednodušší, netuším. Líbí se mi však ta hra, která vrcholí i finišem. Je znát, že si dal autor záležet a slova neházel na papír jen tak k zalíbení.
Detailkou k vylepšení by mohla být čárka na konci předposledního řádku a drobné vyšperkování veršů 3 a 4, které působí vůči propracovanému zbytku přece jen trochu pohodlnějším dojmem.
Jako čtenář odcházím spokojen.

korálek: Díky. Hořké nálady jsou zkrátka moje.

Hezká , tak nějak trpce hezká :-) Jo , líbí se mi.

Stará neznámá: Jak je jen libo, ale občas budu prskat :D

Tom Cortés: Tak to bych tě vlastně mohla srovnávat s kdejakym floutkem viď?