Tom Cortés: Pro haiku jsou specifická jeho pevně daná pravidla. Libozvučnost, aliterace, přírodní motivy, stavba 5-7-5. První řádek je navozuje, o čem haiku bude, ve druhém řádku je popsáno, co dělá subjekt. V řádku posledním je rozuzlení.
Teď jsi v podstatě řekl, že originální znění nikdo moc ani nezná, ale "něco jsme si z toho uvařili."

Lasak: Tvýmu komentáři nejde moc vytknout. Vlastně spíš vůbec nic. A ano, vodopád je rozhodně nejslabší. Mimo jiné taky proto, že ten třetí verš přímo nenavazuje jako v ostatních.

Tom Cortés: Teoreticky se dá říci, že haiku musí být psáno japonštinou, aby vlastně byla dodržena všechna pravidla haiku, je tak?
Nejvíce mě zaujaly první a poslední. Zřejmě mě zaujalo využití slov s více významy :)
Vodopád mě oslovil asi nejméně. Nenašel jsem v něm nic, co by mi navodilo atmosféru při čaji, ani něco k zamyšlení či nějaký vnitřní hlubší smysl básně. Přijde mi spíše dobře zvládnutá po té strukturové stránce ( za což máš i tak můj obdiv a haiku je tuším i o zachycení okamžiku, všimnutí si deailů, což se ti povedlo) po obsahové je už trochu slabší.

čistě srovnávám mezi jednotlivýma haiku v tomhle díle se snahou popsat proč mi některé přijdou lepší než jiná :)
Jinak umístění je správné

timelady: např. Basho Matsuo, jedna z klíčových postav vrcholné podoby haiku, psal věci jako:

na seschlou větev
vystoupil černý havran
podzimní soumrak

Koncept haiku je pro Evropany vůbec poměrně složitá věc, protože náš jazykový systém je úplně jiný než jaký se objevuje v japonštině. Oni nemají ani slabiky, tak jak je mi známe, jazyk je víc zvukově založený. Formálně je tam požadavek na pozice některých tradičních slov na určitém místě v básni, zvukomalba, a atmosféra, která je hodně klidná, až meditační.
My dodržujeme slabičnou stavbu, která rytmem koresponduje a dodržujeme témata. Všechno ostatní je už něco, co si tam někdo uměle přidal.

timelady: Proč do miniatur, když je tu speciální kategorie právě pro formu haiku?
Nicméně s druhou částí komentáře nesouhlasím. Rozuzlení si tam začali přidávat až někteří tvůrci na literárních serverech. Původně tam takový požadavek není a stačí se podívat na některé původní haiku v nepřebásněných překladech, abys mi dala za pravdu. Právě otevřenost a mnohoznačnost je mnohem více žádoucí než jasný závěr nebo jakákoliv pointa.

Pěkné, jen bych to zařadila do miniatur, poslední řádek haiku by měl obsahovat rozuzlení, pointu.

Tom Cortés: Děkuji, už rozumím lépe. K té filozofické otázce - ano, tohle vysvětlení mě napadlo taky, v širším a přeneseném smyslu je konec příběhu něco špatného. Ale v literárním významu ne, tam dobrý příběh potřebuje konec a pointu, jinak nemá smysl.

wau, tohle si přepíšu s dovolením do deníčku...až budeš slavným a bohatým, tak mi pod to dáš autogram, ano?

Stará neznámá: Hele, já teď vlastně vůbec nevím, jestli tvůj komentář není jen kopec sarkasmu. Právě proto, že jsem poměrně dost sebekritický.
Každopádně ať už je to jakkoliv, za obohacení slovníku ti dávám palec nahoru! :)

Orionka: Lasak: Myslím, že zkušenost tu hraje velkou roli. Vrchlického sady - ačkoliv nazvané po tomhle skvělém básníkovi - jsou onen pověstný Sherwood u pražského Hlavního nádraží, které jsou plné lidí, kterým ujel vlak - občas doslova, ale hlavně metaforicky. A ty ztracené figurky vás neustále oslovují s nějakým srdceryvným příběhem, na jehož konci je žádost o peníze.
A proč je příběh bez konce dobrý? To je na krátkou filozofickou debatu. Můžete to vnímat jako život, a potom je otázkou jestli mu smrt dává smysl, nebo ho naopak kazí, ale když bude příběh jen vyprávěním, tak přeci nejlepší je ten, který si můžete dál rozvíjet, protože nemá definitivní konec.

Orionka: řekl bych že pak je to už vce obsobní a pro nás jež jsme těmi sady neprošli je to lehce cizí

paráda

Ze šálků se pije čaj. Kafe jedině z hrnce.

K básni.. má cenu říkat, že jsi top a že se mi to líbí? A ještě k tomu ten název.. ten nemá chybu teda. Kdo jsem, abych ti mohla něco vytýkat? Neplacam tě po rameni, jak se ti to povedlo, nemá to cenu.. na rameno ti stejně nedosáhnu a ty stejně víš, že to je dobrý, jinak bys to nevydal, protože máš, narozdil ode mne, pud sebekritiky a kritopoetiky

P.S. poslední slovo jsem si vymyslela.

Líbí se mi první sloka, hezké obrazy, ale dál se to nějak vytrácí do ztracena. Možná je to jen tím, že nechápu, proč je příběh bez konce dobrý.

Tom Cortés: Náhodou je to velmi zajímavá představa. Něco jako překročit vlastní stín. Tak třeba jednoho krásného dne. :o)

Nikytu: Já a experiment? Neblázni! :D

Tak dle názvu jsem očekávala nějaký netradiční experiment a zůstalo jen u netradičního názvu. Ale že jsi to ty, prominu ti to. ;-)
Báseň se mi líbí, a je v ní kus pravdy.

mě, se četla dobře

KubajZ: Děkuji, pane :D

Super!