Rezavá Plechovka: Homeopatická koupel.

Takovéto pocity znám.

Moc se mi líbí, tryská z ní láska, ta opravdová, trochu bolavá, nezapomenutelná

Zamila: Člověk někdy musí napsat něco okateho Zam, ale mě se to tak nějak daří pořád. Ale děkuji mnohokráte!

Má to něco do sebe, ale je to příliš okaté. Trochu metafor by neškodilo ... Myšlenka hezká :-)

a ona ani ta samota není někdy až tak na škodu...

puero: Někdy ti fakticky nerozumím, tak se divím, když ti rozumím nyní.

ŽblaBuňka: To je dost možné, ale někdy ani tohle vědomí nepomůže.

Samota je dost možná spíše prozření z falešné iluze, že sama někdy taky nejsi. Potřebujeme přípojku do neokortexu, připojit se na matrix a nějak sladit svoje potřeby s úlem. Užívej si přirozenost stavu osamění. Všechno v přírodě (snad kromě dětí) je samo. Na všechno.

nejsi, jsi mezi psanci

ježek: au

Já jsem sám od početí mý mámy. :-(

Stará neznámá: Co jsi mi tím chtěla říct?

Lasak: Není možná. :o

špatné to není. Mě se to i líbí.

Ginnare: Ach, ty mylný představy. Člověk jednou, možná pětkrát něco řekne a už aby byl ukamenován)))
Lidský charakter nelze zapřít.
Děkuji!

podle Tvého komentáře u Zazi v Retru, jsem si udělala o Tobě mylnou představu :-)
Prohrábla sem se Ti v básnění a i když na mě často koukla z "poza kanýrů" depka, musím uznat, že to má něco do sebe.
Díky vlastní zkušenosti věřím, že Ti to psaní i pomáhá.

Vektor nemá chybu! moc se mi líbí :-)

Jak krátký, tak výstižný. Beze zbytku. Diagnóza.

Amadeo´´: čtení mezi řádky. Teď už to asi nevysvětlim protože si už nepamatuju.

To nebude tím :-) Ale musím říct, že tu anotaci jsem vážně nepochopil :-)