Moc hezky se mi četla.

Jééé ... Miluju diktáty ! :-D Skoro jako slohovky :-) Já "myslim" zásadně srdcem. No, a pak to dopadá jak z telenovel ;-)

DDD: však ono se Ti to léto vrátí :)) ale nejdřív dej prostor podzimu, ten zase můžu já :) Spaní pod hvězdami, je jednou z nejhezčích inspirací.. Děkuju za komentář.

Krásný. A pravdivý. Když můžu, spím pod hvězdama. Naposled tuším před týdnem. Přesně o tomhle jsem před nedávnem psal v jedné básničce, kde jste si ze mě utahovali, jak těžce nesu konec léta :-)

vanovaso: ono se to nedá brát zcela doslova.. určitě jsou mezi námi i ti druzí, co se ještě umí dívat na hvězdy.. díky :)

Yana: to je jen a jen dobře, že taková místa existují.. já naštěstí taky taková znám :) děkuji za komentář

oslov radek: díky

ŽblaBuňka: tak to mě jen těší :) děkuji

Máta: zkušenost jako ----- ! :)) Díky!

j.f.julián: děkuji.. (tady se hodnotí jen v komentářích)

líbí se mi, jen nevím, kde hodnotit...

No jo, každý někdy máme zatmění mozku, že? Zkušenosti jsou potřeba :-D Hlavně že se nekonal ten rozvod. Opět skvěle napsáno. Díky

uf, dočetl jsem až do konce, i komentáře, a nelituji

Já si myslím,že to není tak špatné, znám víc lidí ,co má rádo přírodu a vrací se do ní, než těch druhých... ne tak často, protože si musíme vydělávat, ale když to jen trochu jde...

Někteří lidé to tak mají, pravda, já ne a přesto se mi ta báseň líbí a navíc znám místa kde hvězdy jsou úplně stejné jako je viděli moji předkové...

líbí

Amelie M.: To je dobře, tak to má bejt :-)

díky Zam.. taky se snažím užívat život v rámci možností po svém.. :-)

Jéééé, to je pěkný ... Mě na dnešní době (lidech) strašně štve, že když se někde zastavim a koukam na hvězdy, nebo když nespěcham domů a usmívam se, když prší, nebo když leje a já si sundam sandály a jdu bos, ... že na mě lidi koukaj, jak na cvoka. Jako by se všichni v týhle ztracený době styděli za sepětí s přírodou ... Ale už si jich nevšímam tolik jako dřív a užívam si to :-)

Amelie M.: No můj záchvat smíchu na koze, když na sebe doktorka natáhla igelitovou "řeznickou" zástěru, muž, kterýmu do ruky vrazili skleničku s vodou, aby si připadal něco platnej a pak mu sestry sháněly židli, doktorky "Tak držte si to dítě..."
Odlehčený náhled na porodní sál mám mnohem radši, protože kolikrát i s kamarádkama se řehtáme, když se o tom bavíme. Přežily sme ve zdraví, dítko jsme porodily tak co se tomu ještě nezasmát.