|
Někdy se i vážnější věci dají brát s humorem.. Z několikadenní nonstop péče, sepsáno v autentickém prostředí // chyby jsou zcela záměrné!
 20.10.2014 24 1328(19) 0 |
Šp_rýmování
Babizna o holi, ve velkém pokoji,
pohled hrůzný na mě hází.
Moje nohy o útěk se sází.
Amelie!
Marně přemýšlím, která právě bije.
Amelieee!
No co je zaaas?!
Po zádech mi přeběh mráz.
Ale né, dnes to tak naštěstí není.
U stolu sedí drobná babička,
červeň jí teplo vykreslilo na líčka.
Pohledem milým vítá mě.
Ááách, cítím se náramně!
A šutr ze srdce mi padá.
BUUUUM
Stres z neznámého mizí,
tady to bude fajn, tradá!
Když vypráví, cigarety dým se vznáší
a pokojem tiše pluje.
Jójó, teplo tu je.
Do dob dávných mysl mou i její unáší.
Povídáme v dobrém rozmaru,
o časech války, plných nezdaru.
Její otec MUDrem byl,
však vlastní dceru, sestru její,
před zápalem plic nespasil.
Právě doštudovaná právnička,
přes úpornou snahu jeho,
po pár dnech už nadobro,
zavřela modrá svá to očička.
V dřívějších dobách i šoféra doktoři měli,
takový byl jejich život smělý.
Co?! Že víc, ještě byste chtěli?
Tak dobře, měli i hospodyňku,
co vařila, pekla, smažila i smejčila,
nejenom kuchyňku.
Vilka z první republiky,
skýtá mnoho vzpomínek, bolesti i krás,
co domyslí málokterý z nás.
Obklopena stínem starých dubů,
ukryta v starobylé zahradě,
nejeden by žas.
Uvnitř mnoho pokladů se skrývá,
moje srdce s údivem se dívá.
Krakonošův herbář v rozměrech 3x5,
to je dvacet pět.
A já vím! To byl jen šprým!
Potřebovala jsem tam dostat rým no!
Patnáct cm tedy.
Hmm, tvrdé jsou básnické ledy.
Breviář srdce
či modlitební knížka v černém kabátku,
se zlatými okraji, semknuta přezkou,
také zlatou.
Akorát do kapsy.
Klidně ji tam nacpi.
NEPOKRADEŠ!
Přežili jste tuhle sloku bez rýmu?
Nojono, nemám zrovna svoji hodinu!
Tak popojedem dál.
Uvidíme, kdo nakonec tu bude král.
-ovna!
Jó, hovna!
Musíme jít koupat.
To zas bude babi koukat.
Neodtéká odpad.
Ach jo, to vždycky vyžeru.
Se na to vy....!
Doplň slovo, ty potvoro!
Výr strážící čas
a taky kouzlo starých knih a obrazy,
v nichž lesknou se odrazy dob minulých,
lidí ještě žijících i těch dávno zesnulých
v pánu,
jak jinak.
Nad každými dveřmi kříž,
v čele dlouhé chodby ON -
Ježíš!
JÉŽIŠ!
V noci se bojím na záchod,
musím projít hnedle kolem,
to stává se dočasně mým bolem.
A pod ním malý oltář,
odvracím svou nevěřící tvář.
V křesle medvídek v pleteném kabátku,
z kočárku utekl malému robátku.
S knoflíky místo očí,
ten jeho pohled mě chvílemi děsně točí!
Obraz TGM a za ním zasunuta růže,
jo, vzhlíží k němu, to láska za to může.
Nástěnné hodiny si tiše vypravují.
Tik tak, tik tak, sdělují.
Ve starých vafkách svým životem žije si plamínek.
Tak už dost Amelie, postřehů a vzpomínek!!
PS: Jo, ještě kredenc hezká tam byla. No jak říkám, krásná to, prvorepubliková vila!
Babizna o holi, ve velkém pokoji,
pohled hrůzný na mě hází.
Moje nohy o útěk se sází.
Amelie!
Marně přemýšlím, která právě bije.
Amelieee!
No co je zaaas?!
Po zádech mi přeběh mráz.
Ale né, dnes to tak naštěstí není.
U stolu sedí drobná babička,
červeň jí teplo vykreslilo na líčka.
Pohledem milým vítá mě.
Ááách, cítím se náramně!
A šutr ze srdce mi padá.
BUUUUM
Stres z neznámého mizí,
tady to bude fajn, tradá!
Když vypráví, cigarety dým se vznáší
a pokojem tiše pluje.
Jójó, teplo tu je.
Do dob dávných mysl mou i její unáší.
Povídáme v dobrém rozmaru,
o časech války, plných nezdaru.
Její otec MUDrem byl,
však vlastní dceru, sestru její,
před zápalem plic nespasil.
Právě doštudovaná právnička,
přes úpornou snahu jeho,
po pár dnech už nadobro,
zavřela modrá svá to očička.
V dřívějších dobách i šoféra doktoři měli,
takový byl jejich život smělý.
Co?! Že víc, ještě byste chtěli?
Tak dobře, měli i hospodyňku,
co vařila, pekla, smažila i smejčila,
nejenom kuchyňku.
Vilka z první republiky,
skýtá mnoho vzpomínek, bolesti i krás,
co domyslí málokterý z nás.
Obklopena stínem starých dubů,
ukryta v starobylé zahradě,
nejeden by žas.
Uvnitř mnoho pokladů se skrývá,
moje srdce s údivem se dívá.
Krakonošův herbář v rozměrech 3x5,
to je dvacet pět.
A já vím! To byl jen šprým!
Potřebovala jsem tam dostat rým no!
Patnáct cm tedy.
Hmm, tvrdé jsou básnické ledy.
Breviář srdce
či modlitební knížka v černém kabátku,
se zlatými okraji, semknuta přezkou,
také zlatou.
Akorát do kapsy.
Klidně ji tam nacpi.
NEPOKRADEŠ!
Přežili jste tuhle sloku bez rýmu?
Nojono, nemám zrovna svoji hodinu!
Tak popojedem dál.
Uvidíme, kdo nakonec tu bude král.
-ovna!
Jó, hovna!
Musíme jít koupat.
To zas bude babi koukat.
Neodtéká odpad.
Ach jo, to vždycky vyžeru.
Se na to vy....!
Doplň slovo, ty potvoro!
Výr strážící čas
a taky kouzlo starých knih a obrazy,
v nichž lesknou se odrazy dob minulých,
lidí ještě žijících i těch dávno zesnulých
v pánu,
jak jinak.
Nad každými dveřmi kříž,
v čele dlouhé chodby ON -
Ježíš!
JÉŽIŠ!
V noci se bojím na záchod,
musím projít hnedle kolem,
to stává se dočasně mým bolem.
A pod ním malý oltář,
odvracím svou nevěřící tvář.
V křesle medvídek v pleteném kabátku,
z kočárku utekl malému robátku.
S knoflíky místo očí,
ten jeho pohled mě chvílemi děsně točí!
Obraz TGM a za ním zasunuta růže,
jo, vzhlíží k němu, to láska za to může.
Nástěnné hodiny si tiše vypravují.
Tik tak, tik tak, sdělují.
Ve starých vafkách svým životem žije si plamínek.
Tak už dost Amelie, postřehů a vzpomínek!!
PS: Jo, ještě kredenc hezká tam byla. No jak říkám, krásná to, prvorepubliková vila!
Ze sbírky: Ze života s úsměvem
22.10.2014 - 14:03Leslie: dvakrát?? tak to nadvakrát smekám! :)) ten text je vážně delší, nemohlo tam ale nic chybět, ztratilo by to pro mě to kouzlo. Jsem ráda, že zaujalo, pojala jsem to jako experiment.. ale ty jsi odhalila tu podstatu.. ;) díky moc za milý komentář!
22.10.2014 - 11:58Ha! A já ji přečetla už dvakrát. A to je co říct, na tak dlouhou báseň. Je to trochu jako úryvek z deníku ve verších, tím víc mě to oslovuje. Má to vtip a milou nadsázku, ale zároveň to nic nepřehání, je znát, že se za tím skrývá vážnější téma, které je moc příjemně odlehčeno, tak akorát. Navíc je to originální! Prostě pěkný počtení, alespoň tedy pro mě.
20.10.2014 - 23:20Sucháč: i tuto reakci jsem chtěla vyvolat ;) pojala jsem to jako experiment, když už mi to skákalo do hlavy, tak jsem to sem hodila všechno.. :) Navíc, to byl fakt silnej motiv..
20.10.2014 - 23:16Je to skvělý, neotřelý, a laťku jsi po celou dobu dlouhé básně udržela...jen v části po Nepokradeš mně ta první sloka prostě vadí...nejsem žádná fajnovka, jen trochu levný mi to příjde...ale to je kosmetický detail...klobouk dolů...
20.10.2014 - 22:54Zamila: v jakých dávkách se to užívá, paní doktorko? :D Raděj si to nech, to překonám odporem! :D
20.10.2014 - 22:48Amelie M.: To je zkrátka ukázkový příklad mysteria tremens et fascinans v reálu ... :-D Jak Ti jenom pomoct ? Mohla bych Ti pučit Korán ... :-D ;-)
20.10.2014 - 22:38Zamila: ale já mám víceméně svým způsobem respekt i k Ježíšovi a kostelům.. Jenom se v jejich přítomnosti cítím hodně stísněně a zle.. Celkově na mě věci, související s náboženstvím, jako obrazy, Bible a já nevím co ještě, působí blbě.. Je to taková moje zvláštnost.. Třeba chrám sv. Barbory v KH mě doslova děsí.. a přitom je to naprostá nádhera.. Ale uvnitř.. nedám ani pět minut.. zvenčí to s někým opatrně obejdu a zdrhnu :)
20.10.2014 - 22:35Amelie M.: To by stálo za filosofickou úvahu ... Třeba proč máme z čerta srandu, kdežto k Mikulášovi chováme respekt :-) Pokud je řádně namaskovanej ;-)
20.10.2014 - 22:27Amelie M.: Marně přemýšlím nad tím, co děláš, když vidíš obraz Satana ... :-D ;-)
20.10.2014 - 22:19Zamila: POTŘEBOVALA!!!! :D Šla jsem se zavřenýma očičkama, svítila si na nožičky.. a v duchu se přesvědčovala, že mě nesežere! O přemlouvání močáku, at se mu příště nikam nechce, ani nemluvim!!!
20.10.2014 - 22:14Amelie M.: :-D No, buď ráda, že nad Tebou bděl ;-) :-) A žes nepotřebovala baterku ;-)
20.10.2014 - 22:09Zamila: jasně.. tolik originálních odpovědí na jednu otázku.. to je na zlatou! :D
No, já babí povídám.. To se tady u NĚJ modlíte? A ona.. ano, TEN JE ALE KRÁSNEJ, ŽE JO?
Ehm :)) Raději jsem jí nesdělovala moje noční děsivé cesty na záchod!
No, já babí povídám.. To se tady u NĚJ modlíte? A ona.. ano, TEN JE ALE KRÁSNEJ, ŽE JO?
Ehm :)) Raději jsem jí nesdělovala moje noční děsivé cesty na záchod!
20.10.2014 - 22:06Amelie M.: Doufam, žes jí pokaždý odpověděla jinak ;-) Ale je hezký a lehčí brát to s humorem ... :-) My měli v pokoji na lyžáku obřího Ježíše nad postelí, jsem věřící, ale on mě fakt děsil ... Tak jsme mu na chvilku pomohli od utrpení a ustlali mu jinde :-) A pak přijela kontrola z farnosti a ... prej "Kde je ten Ježíš ??!!" :-D
20.10.2014 - 22:00Zamila: No, mělo to být na vážnější notu, ale ono to prostě nešlo.. Když jsem seděla naproti té šedovlasé babičky, která se mě už po dvacáté ptala, na naprosto stejnou věc, najednou mi tam začaly skákat tyhle blbosti :))
A ten Ježíš.. jako UTRPENÍ! :))
A ten Ježíš.. jako UTRPENÍ! :))
20.10.2014 - 21:54:-D To je dokonalý ... ! :-) Skvělá poetická a humorná reportáž :-) A ta vlna nostalgie, smutku, je to hezký, jak je to všechno propletený ... Krásně to na mě dýchlo ...
"A já vím! To byl jen šprým!
Potřebovala jsem tam dostat rým no!" :-D
PS: Čekala jsem, když přijde Ježíšek ... ;-) :-)
"A já vím! To byl jen šprým!
Potřebovala jsem tam dostat rým no!" :-D
PS: Čekala jsem, když přijde Ježíšek ... ;-) :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Šp_rýmování : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Rozpětí noci
Předchozí dílo autora : Balík story
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Singularis řekla o ThePočly :Přemýšlí o věcech, které se jí dějí, a záleží jí na nich. Její úvahy často mají hloubku a opravdu stojí za to si je přečíst a popřemýšlet o nich.
