 22.10.2014 13 1749(20) 0 |
Nostalgie
Málokdy jsem následovala diktát svého srdce
A raději nechala se vést rozumem
Ale každý pohled Tvůj
Rozpoutal bouři mých po.citů
A já..
Chybíš mi!
Málokdy jsem následovala diktát svého srdce
A raději nechala se vést rozumem
Ale každý pohled Tvůj
Rozpoutal bouři mých po.citů
A já..
Chybíš mi!
Ze sbírky: Bez ladu a skladu
23.10.2014 - 21:42Sucháč: teď ti moc nerozumím s tím protiřečením.. nicméně mi tam vypadlo slovo "raději", které je dost důležité pro pochopení textu..
23.10.2014 - 21:31Trochu si protiřečíš...když začne srdce diktovat, je rozum většinou v opozici... :-)
23.10.2014 - 15:05vanovaso: noo.. to bych ti pak doporučovala přečíst román "Prokleté ruce" od Máta :)) mmchodem, je prostě úžasnej!
22.10.2014 - 17:08Amelie M.: Víš ono ani nechat si diktovat srdcem taky nemusí vždy dopadnou nejlíp :) já si nechávám diktovat srdcem a občas jsem taky v kelu :)
pěkné
pěkné
22.10.2014 - 10:15Zamila
Jééé ... Miluju diktáty ! :-D Skoro jako slohovky :-) Já "myslim" zásadně srdcem. No, a pak to dopadá jak z telenovel ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nostalgie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Když jde o prachy, se neznám!
Předchozí dílo autora : Rozpětí noci
