Pěkné, líbí se mi.

Líbí se mi, že všechny tři básně na sebe navazují a celek lze interpretovat jako vyprávění (to mi připomíná tvoji Zlatoorlou - http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28069-zlatoorla ). Mám z toho trochu podobný pocit jako by místo každé básně byla fotografie (a nemyslím si, že by to bylo jen tím, že je nadepsána "fig."), ale současně v tom zaznamenávám i děj - putování z lesa přes pláž k břehu.

Nevýhodou tak krátkých básní je, že nedokážou plně popsat svůj kontext. Mozek se pak při interpretaci musí snažit jej doplnit na základě svých zkušeností. Tato báseň mi připadá příliš obecná na to, aby mohla vyvolat nějaký konkrétní pocit či představu. Souhlasím tedy se Zamilou, že anotace je v tomto případě nutná, protože určuje, v jakém kontextu má být báseň interpretována.

Jinak, název 'polyantha' je krásný. :-)

Teď si dodatečně uvědomuji, že název odpovídá obsahu mnohem víc.

Podle anotace jsem očekával/a něco o matematice. Hm... Amsterdam, tulipány a cyklisté jsou pěkná představa. Byla chyba něco očekávat, asi by pro mě bylo lepší číst anotaci až nakonec.

Je kvalitní, atmosférická ;-) Líbí se mi. Originalita se Ti prostě většinou nedá upřít - a nádech cizích světů :-)

Hezké - ale bez anotace by to nešlo :-)

ó, to je pravdivé haiku, smutné, no pro ty o kterých píšeš snad ne, to pro nás

samiVdavu: V Sussexu, převážně. (To zase ne tak úplně, ono jsou to buď květiny, zvířátka, nebo druhá světová.)

Žiješ v Irsku? Je to smutné i skvělé, že se zabývají pouze těmi příjemnými věcmi. Šťastný, ač neúplný život.

casa.de.locos: Pokud máš na mysli deliriózní la marijuana stav, tak to stále zůstáváme při starém. Na druhou stranu jiné symboly by byly asi příliš abstraktní. Hezká citace! Krádež se odpouští...:) A vážně to jako celek není špatné.

Smutná pravda. Kdoví jak na tom budeme za ty roky my.

samiVdavu: Orionka: NoWiš: díky za komentáře :) (chtěla bych si trochu obhájit ty tulipány jakožto odkaz na deliriózní stav, kvůli kterému hodně lidí do amsterdamu jezdí, ale to je asi jedno. frázi jsem si půjčila z jednoho textu od oscara wilda (ea?eho?) o absinthu


'Time to go, Sir' he called out to me. Then he brought in a watering can and began to water the floor.'Time's up Sir. I'm afraid you must go now, Sir.'
'Waiter, are you watering the flowers?' I asked, but he didn't answer.
'What are your favourite flowers, waiter?' I asked again.
'Now sir, I must really ask you to go now, time's up,' he said firmly. 'I'm sure that tulips are your favourite flowers,' I said, and as I got up and passed out into the street I felt - the – heavy – tulip – heads – brushing against my shins." )

Nenáročná kvalita. Dobrý cit pro skladbu básně, obrazy docela běžné, Amsterdam a tulipány už moc neoslní, ale je to příjemné čtení.

Jo, má to atmosféru.

you just won. The poem, the server. You won the freaking internet poetry.

casa.de.locos: Na Ricku se někdy musím přijet podívat. :-)

Singularis: Děkuji za dlouhý a obsažný komentář. Já si při psaní taky vzpomněla na Kittchenovy Sudety, ale psala jsem o těch svých, neb Kittchen má pražský přízvuk a naše příslušné Sudety se liší.
Málokdy přemýšlím o tom co píšu doslovně a teprve později nalézám další skryté významy. Té výšky ve vrstevnicích bych si asi nevšimla, díky za tenhle střípek. :)
U nás máme zastávku jménem Ricka, protože je to konečná uprostřed ničeho a skoro nikdy tam nikdo nejezdí.

DDD: Díky! Pořád mi ale připadají neadekvátní.

Nejvíc na mě zapůsobily "téměř se protínající vrstevnice" - skrývají v sobě prudké stoupání (či klesání - záleží na úhlu pohledu). (Na nejkratší vzdálenost se k sobě mohou dvě vrstevnice přiblížit v místě vysoké přesně svislé (např. skalní) stěny - ta vzdálenost se pak bude rovnat absolutní hodnotě rozdílu jejich nadmořské výšky. Úplně potkat se nemohou.)

V okolí, které znám, je "ztracených" křížů v polích spousta. V Brně se podle jednoho z nich jmenuje zastávka Za křížem.

Při čtení jsem si vzpomněl/a na Kittchenovy Sudety, ale připadá mi, že je tam jen velmi volná souvislost.