kmotrov: hle jak se do mé pastorální lyriky míchá politika. srp je tam protože srpen, protože měsíc který není ve dne vidět ale pořád tam je, jako symbol končícího léta a jako vidlácká obdoba damoklova meče. s islámem nemá nic společného.

kmotrov: hle jak se do mé pastorální lyriky míchá politika. srp je tam protože srpen, protože měsíc který není ve dne vidět ale pořád tam je a jako vidlácká obdoba damoklova meče. s islámem nemá nic společného.

já v tom nacházím podvědomý strach z islámu:

...jen srp už visí na obloze, studený a skrytý....

...srp vysoko v polední obloze jen pojď,
studený a skrytý...

...duch úlu neklidně hučí
-to by mohla být neklidná současnost.

Ginnare: dekuju - zamerem bylo skutecne vyjadreni jakehosi smutku... a taky jsem experimentovala s formou a snazila se vytvorit neco, co by se dalo autorsky cist a nebylo vecne se opakujici klisoidni forma (inspirovali me adam borzic a jiri feryna na cteni v praze)

Je to velmi zvláštní. Krásné a zajímavé obrazy, které mluví mně neznámou řečí, ale přesto lákavou. Jsou ze země, kam bych se ráda podívala, i když vím, že tam nemám přístup.

je pravda, že se mi to zdá rozčepýřené jako ty Tvé sýkorky, ale to není na škodu... člověk se musí alespoň pořádně soustředit.
a výsledek? Je mi smutno... pokud to byl záměr, gratuluji... pokud ne, kašli na to, třeba mám dnes jen splín pracovního dne :-)

Tvé obrazy jsou úžasné. Někdy je jich na mě téměř až příliš a nemám se čeho chytit, ale to není kritika, protože i to může být výsledkem kvality básně. Někdy se člověk zkrátka tak úplně nemá čeho chytit.

one: představuj si raději skins... mohla bych vyprávět

atmosferické... představuji si všechny ty filmy z anglického podnebí :)

Tři verše a mě se v hlavě rozvinul celý obraz. Tohle je přesně ta úžasná síla slov, které poskládal někdo, kdo jim vidí do podstaty.

Zajímavé slovní volby, z nějakého důvodu na mě dýchlo postapokalyptično. Film nepoznávám. Líbí se mi, založím si ji.

DDD: Moc děkuju... jsem ráda, že nepůsobí ultranadneseně :)

Konečně trocha času... chvilku jsem tu bloudil a pak zamířil k této krásné básni. A netěšil jsem se nadarmo. Ta slova jsou opravdu nádherná. Přirozenost a nenucenost, se kterou píšeš, je pro mě naprosto nepochopitelná. Dík :-)

Miss you too darling

mechanická okurka: díky - je specificky o loučení básníků, tak jsem ráda, že se dotkla.

Jóóó. Ta je hodně dobrá. Právě ode mě odlétá Letadlo a já od něj, takže i mě se to dost týká. Nenásilné a přitom naprosto přesné vyjádření. Jedna z nejlepších, co jsem za hodně dlouhou dobu četl.

Singularis: To rozhodně - ale to všechno jsou podkategorie loučení, nejdůležitější je možná to, kdo je odcházející a kdo opouštěný. (Samozřejmě jsou i loučení na půl cesty, ale zřídka)
Ale možná ho ani nelze rozdělit a popsat.

Chápu, že báseň tě neoslovuje, je hodně osobní, spíš pro mě než pro čtenáře a taky hodně nesrozumitelná.

A42: Neumím vymýšlet názvy, bohužel - asi už se to stane tradicí. Taky nemyslím v jednom jazyce a často mě fráze z jednoho inspiruje k napsání něčeho v jiném. (A děkuji za inspiraci, teď chci napsat něco o překládání významů.)

Letadlo: Děkuji - jsem ráda, když se poezie týká. Jinak to nemá smysl.

Moc hezký popis loučení, cítím tu vůni moře a rozednění, kdy člověk zůstává sám...