Severak: U nás je to občas hodně tmavě fialové, nebo taková ta skoro hnědá, která ti vyjde, když smícháš všechny barvy co ti zbudou na paletě do jednoho blátíčka

Mě taky. :)

Moc hezký zamyšlení - líbila :)

Moc hezká .

Moc pěkná.

krásne plynie...

světelné znečištění (alespoň u nás) je něco jako hodně tmavě modrá s nádechem do žluta/oranžova

casa.de.locos: No jo. To jsi měla výhled na nejméně hezkou část. Jinak je tu ale spousta zeleně, na podzim teda spíš jiných barev. I ty domy jsou barevné, Přes jednu silnici je botanické zahrada a trojské skály jsou chráněná oblast. No nic... konec reklamy. :-))
Jinak je fakt, že areál Odra patří komusi, kdo se nestará a zatím s ním nic město nezmohlo. Takže si pochmurnou báseň zasloužil. ;-)

A42: já jenom procházela, a asi to bylo i (vnějším i vnitřním) počasím, že to tam na mě působilo tak pochmurně. nicméně paneláková králíkárna u zastávky odra mě hodně vyděsila. ale zas u ústavní je celkem hezký parčík. asi by to chtělo prochodit víc. možná v neděli.

No, nedalo mi to, když tu bydlím. Chápu úmysl vystihnout okamžik a momentální náladu. Jen já to místo vnímám úplně jinak, ale o to asi nejde.

Amadeo´´: děkuju. je to z cesty do prahy, zažité a celkem smutné. ty holuby mám někde vyfocené.

Hm, mně teda rozhodně jednoduchá nepřijde. První dva řádky mě doslova uchvátily a myslím, že je v nich daleko víc, než je na první pohled zřejmé. Líbí se mi také ty mlhavé, vlezlé a ponuré obrazy, které Ti opravdu věřím, jako bych seděl na protější lavičce a z dálky ten výjev pozoroval. Pro mě určitě nevšední báseň, kterou si budu chvíli pamatovat.

Dobře popsaný podzimní chlad a sídlištní všednost bez kudrlinek. Báseň na mě možná až příliš jednoduchá, ale výstižná.

casa.de.locos: spojitost mi uniká :/

Lasak: to bude nejspis tim, ze jak uz nazev napovida, je to tezce inspirovane :')

Připomíná mi to Howl. Hlavně ten Moloch. Celkově mi to, ale připomnělo i z filmu tu část, kde to čte lidem. Tohle je mi, ale bližší než Howl. Jak forma, tak obrazy :)

Je to píseň.

casa.de.locos: Jedna ostrá čárka ti tam utekla - "ta holka není moje, to světlo foťáku". Raději ji smaž, než se o ni zraní další čtenáři... Jinak děkuji za dlouhý komentář, myslím, že hodně pomáhá objasnit záměry, jaké s básněmi máš, a hodil by se k vyvěšení vedle tvých básní na případné výstavě, případně jako dodatek k tvé sbírce. (Samozřejmě po odstranění duplicit a generalizaci.)

"experimentální stavebnice z věcí, které se mi staly a z myšlenek, které mě napadly během tohoto týdne" - problém je, že jak se ukázalo v Průzkumu komunikace ( https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=35113-pruzkum-komunikace ), jedna myšlenka je často celý příběh a dlouhá osobní série asociací a pocitů, které u většiny čtenářů proběhnou docela jinak než u tebe, a to právě proto, že týden před čtením se jim staly docela jiné věci a také je docela jiné věci napadaly. Pokud myslíš báseň opravdu jako experiment, vypracuj k ní také dotazník, kterým budeš sbírat informace o jejím přijetí a vnímání čtenáři, protože moje zkušenost s experimentálními díly je taková, že svoje vnímání mého díla mi sami od sebe popíšou maximálně tak dva čtenáři, a to ještě jen ti, kdo ji pochopili, což výsledky značně zkresluje.

Náčelník Holá Ruka: Čárky nepíšu. Tečka.

Myšlenek je více, a záleží na tom, kterou si vybereš.

Anglicky je tam jedna slovní hříčka, která v češtině nefunguje, a citát z Walden, který chci nechat v původním znění.

Vidím, že slova byla celkem zbytečná.

Slova, tolik slov až se mi z toho motá hlava.
Čárky píšeš/nepíšeš, korektura musí byť (!) a myšlenka být má či nemá. Mám rád dada, ale tohle jako by smysl dávat chtělo/nechtělo. Abych jenom nekritizoval líbí se mi struktura a že se v básni něco děje - je to jako On the road. Líbí se mi že to utíká, ale postrádám smysl v tom proč to utíká.
Ale napsala jsi báseň. Ne knížku. Já nevim, co se ti v týdnu stalo nemám souvislosti - vidím schránku ne obsah, koukám na postavu sedět v hromadné dopravě, čtu knihu od devadesáté stránky, třetího odstavce, pátého slova. You get the picture.

K těm jazykům - prostě latinu bych vzal v pohodě. Ale to co tam máš anglicky se dá říct česky dost dobře a přijde mi to zbytečný. Jsem čech píšu česky (nebo to zkoušim anglicky, španělsky, ..., i když mi to nejde jenom se mi líbí jak to zní), protože čeština je nesmírně bohatej jazyk (byť vykradenej).

Je to možná v tom, že máme každej jinej vkus. Je milé, když si můžu dosadit smysl, pocit, zosobnit se s osobou básníka/básnířky. Ale u tvé básně mi to jde těžko - vidim to snažení o otevření se, ale otevíráš se tolik, že nevím o čem mluvíš.