No, osobně vidím problém v tom, že by takhle nemohlo fungovat! Je -li ta pravděpodobnost 1/2, tak deset let (deset těchto kolotočů) by přežilo 1/2*1/2*1/2*1/2*1/2*1/2*1/2*1/2*1/2*1/2*=1/1024, tedy asi tisícina čarodějnic. Dvacet let miliontina a osmdesát let... i kdyby byly na Zemi samé čarodějnice, tak by nepřežila žádná...
S tím souvisí závěr - pointa. Měla by být překvapivá, nečekaná a ne jedna ze dvou předem jasných.

Vladan: Díky za názor a připomínky.

Zdařilý útěk? Zdařilý útěk, když jeden z nich je stín? No, tak bych to nenazýval.
Pár myšlenek:
Rozehrál jsi zajímavé kulisy příběhu, ale právě že jen ty kulisy. Spousta námětů zůstává nevytěžená. Příběh samotný se sotva začne rozvíjet - a je konec.
Dám jeden příklad - zlodějka ukradne chleba - výborné seznámení s jejími schopnostmi, ale pokud tuto její schopnost v příběhu nepoužiješ, je to vlastně schopnost zbytečná. Nebo - k čemu je náznak citu Erika k Polce, když zůstává nerozvinut?
A pointa - ta musí být překvapivá, šok. To, že s Annou to bude nalevačku sděluješ už předem. Očekával jsem to - žádná pointa.
Můj dojem je ten, že sis uvědomil, že to je téma je na román, ale zalekl ses toho a rozhodl to uříznout.

Vladan: Děkuji za přečtení a komentář. Já osobně se však domnívám, že pointa v takto temně laděné povídce by měla být překvapivá spíše svou tajemností a mrazivostí, proto ten závěr pouze v náznacích. Navíc za hlavní zápletku příběhu považuji to, že jejich útěk nebyl zdařilý a během cesty dochází k záhadným úmrtím. Rozuzlením je pak odhalení, že se jedná o Stín a že je to jedna z uprchlíků. To je aspoň můj autorský názor na povídku.

Celkem dobrý. jediná zásadní námitka je závěr. Pokud to má být samostatná povídka a ne první kapitola románu tak by měla pointa vyřešit děj, ne jen odhalit identitu jedné postavy.