To se mi líbí.

Surová a přímá. To mám ráda. Báseň skvělá, zkušenost horší, ale bez nich se psát nedá.

Tady jsi šlápnul vedle.

človiček: Souhlasím človíčku. Puštění provazu je někdy to nejtěžší :-)

Je to nenápadný, ale hloubku to má.Je to osud před kterým unikáme často vzájemným svazováním, křečovitě držíc konce provazů, někdy i řetězů.

Hezké, i když z mého pohledu slova " poslechnu si zítra, nemusí znamenat nezájem"

Pěkná

Povedený kousek.

Hezká, skořicová.

Dobrý. Ten konec mě dostal.

Jsem ráda, že od tebe mohu zase něco číst.

človiček: ale ano, já jsem chápala,co tím chce básník říci, nicméně mi to nějak nesedlo. A závěr byl také jasný, protože jinak by tam měl autor " ze mne " a ne "ze mě". Musím však uznat, že při dalším opakovaném čtení mi to dává větší smysl. Ano , je to pěkná a hluboká báseň. :-)

vanovaso: Autoru se myslím povedlo projevit soucit s planetou. Důmyslná je dvojatost, kdy motiv zem v závěru sjednotí z sebou samým a tím uhodí hřebík na hlavičku. Máme totiž býti Zemí. Což je dobrý motiv. Takto se Slované vyjadřovali původním písmem -Bukvicí.

Nemyslím, že by tekoucí řeka,opalující se kůže, růst obilí atd. bylo bolestí a útrapou. Pro mě má soucit jiný význam.

Jsme světla od přírody, ale ty stínítka do kterých se zahalujeme nám mnohé komplikují.

Široká paleta.

Zaujala. Je tam vše. :-)

Ginnare: Ano :)

to je text k písni?

Dobrá.