Nééé...
změnil se na otazník!

kmotrov: Jo, taky by šlo... ale když já nerada zdrobnělinky :).

Vypiju tvoje tělo
z kávového hrníčku
a na dně s kouskem cukru
naberu dušičku
- na lžičku.

A co takhle? :-)

oslov radek: dík :)

super líbí

ŽblaBuňka: Já vím, ta třetí... je pro romantiky :). Děkuju.

neřeknu nic nového, ta třetí...

Amadeo´´: Asi by ses divil, ale ta báseň vznikala na etapy a hodně dlouho, ležela mi tzv. v šuplíku. Takže ano, je o mých pocitech, ale nikoli o rozčilení, spíš o dlouhodobém znechucení. A že to umím i lépe? Já si to myslím taky a jsem ráda, děkuju :).

To už Tě muselo něco pořádně rozčílit, když z toho vznikla tahle báseň :)

No, pokud budu hodnotit jenom formu, tak nejvíc se mi líbí úvodní strofa. Potom už mi to, abych byl upřímný, připadá básnicky trošku chaotické a myslím, že to umíš mnohem lépe.
Ale je mi jasné, že je to myšleno jako humorné zachycení a glosa o dění na jednom literárním serveru :)

Yana: Vím no, jsem trochu ranař... Díky za chápavý komentář.

Severak: Chápu, to asi nejsi sám :). Ale tady jsme jen virtuální odlesky sebe sama, neberme se zas tak vážně...

No pěkně, Orionka se s tím nepáře, já nejsem až tak zastáncem takové otevřené kritiky, ať si dělá kdo chce, co chce, nevšímám si takových co se chovají tak jak píšeš a samozřejmě vím o kom je řeč, ale to neznamená že to odsuzuji, asi spíš obdivuji, nestydíš se za svůj názor a vím že jsi schopná si ho i obhájit a to je fajn

až děsivě jasné. Doufám, že tě nikdy neinspiruju.

Nikytu: Díky, od tebe si toho zvlášť cením.

Orionka: Tomu rozumím. A je to možná místy blíže hrany, ale nikoli za ní. ;-) Nevidím tedy s publikováním žádný problém. Naopak, oceňuji, že se nebojíš vyjádřit svůj názor. Jen piš klidně dál. ;-)

Yanishka: Rádo se stalo, já děkuji :).

druhé dvě mě velice oslovily. děkuji

Nikytu: Moc děkuji za názor i dlouhý komentář. Asi máš pravdu, že v tom mohlo být více hravosti a lehkosti. A taky vím, že tady jsem jaksi na hraně (ještě víc než v jiných dílech ispirovaných psanci). Přemýšlela jsem, jestli to sem vůbec dát, ale pak jsem si řekla, že autocenzura na literární server nepatří. Kdybych se bála svobodně vyjádřit i tady, můžu to s psaním rovnou zabalit.

Koukám, že se nebojíš do toho opřít. Ačkoliv si myslím, že někdy méně je více a je lepší některé věci trochu zaonačit, víc vsadit na symboliku, dvojsmyslbost či hravost a nadsázku. Přeci jen to té poezii sluší víc, než když se použije jako otevřená a popisná kritika. Příkladem budiž třeba písně Jarka Nohavici (Ladovská zima, Dopis prezidentovi, ...) nebo Karla Kryla (Morituri te salutant, ...). Poukazují na to, co se jim nelíbí, ale tak hravě a elegantně, že si z toho lidé vezmou snad ještě víc. A ty si takto pohrát taky umíš (a i v tomto díle některé řádky jsou toho důkazem). ;-) Toť má výtka.
Jinak ale oceňuji to, jak se nikdy nebojíš reagovat na dění okolo sebe a jít s tím ven, ať se jedná o cokoliv. Celkově považuji za plus, když se v tvorbě autor zaobírá nejen svými vlastními pocity a záležitostmi, ale i okolím. A ty tohle plus prostě máš. ;-)

Singularis: Já děkuji za zajímavý komentář se širšími souvislostmi.