![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


Dovolím si s prvním odstavcem polemizovat. Preference autorů? Jsou tu tisíce básní, kterých si nikdo ani nevšimne (myslím LS), servery jsou jimi zahlcené a tím se i devalvuje jejich výpovědní hodnota. Proč? Je jednodušší napsat 5O slov než 2000? Asi ano. Jinak souhlasím a nepláči, jen jsem použila nadsázku.


Jako čtenář přiznávám, že více čtu poezii a přesně z toho důvodu, o kterém píšeš. Prózu můžu číst jen večer, nebo v noci, kdy už mám v kuse větší chvilku a neodbíhám od toho. Báseň lze přečíst a vstřebat za pár minut.
(Problém je, že tou dobou i píšu a pokud jsem v "produktivním" období, nemůžu moc číst.)
Jako autor mám raději prózu, poezii prostě neumím. Chyb se snažím vyvarovat, ale v kapitole o třech tisících slov se vždycky nějaká najde a rozhodně bych netvrdila, že si nedám práci s jejich hledáním. Jenže čtení po sobě samém je neproduktivní a vede většinou k přehlédnutí nějakých těch nedostatků. Spousta spisovatelů dělá chyby, praxí a citem pro jazyk se asi minimalizují.
(Problém je, že tou dobou i píšu a pokud jsem v "produktivním" období, nemůžu moc číst.)
Jako autor mám raději prózu, poezii prostě neumím. Chyb se snažím vyvarovat, ale v kapitole o třech tisících slov se vždycky nějaká najde a rozhodně bych netvrdila, že si nedám práci s jejich hledáním. Jenže čtení po sobě samém je neproduktivní a vede většinou k přehlédnutí nějakých těch nedostatků. Spousta spisovatelů dělá chyby, praxí a citem pro jazyk se asi minimalizují.


To je trefné obvinění. Povedeně vystavěné... Asi se zamyslím nad antitezí... ;-)


Jiří Turner: Děkuji za pochvalu, básníku. Neměla jsem na mysli žádnou prázdninovou epizodku, spíš to mělo být obecné podobenství o životě a riziku lákavých odboček, ze kterých se pak obtížně vrací na hlavní cestu... Ale těší mě, když si čtenář do textu promítne vlastní zkušenost, tak by to podle mě mělo fungovat.


Hunter: Dík. Přirovnání k autu asi není zrovna romantické, tak aspoň nápadité ;-).


Moc hezké, Orionko. Takové prázdninové sladkobolné vzpomínání, alespoň ve mně to takové emoce vyvolává...(a to i ohledně mých vlastních vzpomínek).


Smutné, ale hezky rozvedené a co se týče přirovnání i nápadité :-)


Stin: Pořád mě překvapuje, jak se právě tahle jednoduchá básnička líbí. Učím se z vašich komentářů, že méně bývá více. Moc za to děkuju!


Ani nevím, jak bych to vlastně měl popsat. Hrozně jednoduše jsem se do toho začetl. Prostě úchvatné. :-)