Kdo si nechce sundat šátek, vůbec nemusí padat na hubu. Naopak, může mu to vyjít a nepříčetně se smát těm, kdo na tu hubu padají, třeba i jeho vinou. Normální není chtít vidět pravdu, je to jen dost častý a pozitivní jev. Možná stejně tak častý jako je pravdu nevědomě odmítat či popírat. Výsledky voleb nejsou jen vyjádřením zájmů a vědomé vůle. Jsou i důsledkem mnoha nevědomých tendencí. Pastýř může být oslavován tak dlouho, až ti, kdo ho odmítají přijmout a ctít a kdo upozorňují na vlčí zuby, skončí v kriminálech, v lepším z horších případů.

taron: proč bychom měli taron a Vladana vyjímat? Vladan nepřijde do nebe = je špatný! (z pohledu taron). Taron věří pohádkám = je jako dítě, které potřebuje šťastný konec (z pohledu vladana). I oni by se měli "změnit", ne? Ale v co?

Gwendory: problém je v tom, že ten, kdo je pro tebe pastýř, může být pro mě vlk a naopak!
Pro spoustu lidí je pastýř vykladač "pravdy" - věří mu a ani neví, že mají šátek přes oči (že pastýř je vlastně vlk).

inkoust: :))
Gwendory : tak nějak

Já jsem věřil vždycky tomu, že normální člověk chce vidět pravdu, kdo si nechce sundat šátek zákonitě padne na hubu protože nevidí... Zprůměrované chtění je sice kompromis ale z objektivního hlediska... Já měl na mysli spíš to, že člověk by se neměl bát stát si za svoji pravdou, i když jsou třeba nyní v kurzu jiné názory a hodnoty (pokud ta pravda samozřejmě není nějakým způsobem v rozporu se základními lidskými právy). Pastýře není potřeba škatulkovat, stačí jen jasně vidět kdo to je, a co dělá, zbytek už se poddá sám... Ale je to jen můj názor, možná je to úplně jinak :)

taron: No no no:-) A co třeba výchova ke schopnosti rozpoznat vlka, kterého se nebojíš ( dokud nechce tvoje prachy, tvoje strádání, ztrátu tvojí svobody - takže se vlka bojíš taky). Vlka obyčejně není možné vychovat. Je možné ho ale včas rozpoznat. Je možné mu lízt do zádě nebo ho, v lepším případě, odehnat, případně nakopat. Lepší je, když to jde bez násilí :-)

Vladan: houby s octem..dělej si co chceš :))) Nemluvíme o vychované taron a vychovaném Vladanovi, nebo vychovaném Ingoustovi :) mluvíme o lidech, co se honí za prachama a nevidí bolest druhých ...a jejich potřeby a jejich city....vo těch mluvíme...
vlka se nebojím... a pastýře mám :)))

Vladan: To teda! Pořád nás někdo pase.

taron: První otázka zní: chceme se změnit? A podmětem může být jak lidstvo jako celek, tak třeba já nebo ty osobně.
Druhá: Jak? Protože podle mě by bylo lepší, kdyby se taron stala nevěřící. Podle taron by byla změna k lepšímu, kdyby vladan začal věřit... :-))))))) Subjektivita posuzování vlka a pastýře.

Vladan: inkoust: Chlapi paráda...a chválím i autora...jo s vlkem i pastýřem máme všichni dávno zkušenosti, jen někteří si to nechtějí připustit :)))

Zkus říct blbci, ať není blbcem -tak toto je jedinečné....ale přesto, myslím, že úvaha apeluje na každého z nás ...chceme-li změnit svět, musíme změnit nejprve sami sebe...a kolik z nás se změní? No...svým způsobem to můžeme ovlivnit, protože znám i jedno pořekadlo : Kdo zachrání jeden život , zachrání celý svět....takže tak nějak :)

inkoust: To vypadá, jako bys měl nějakou životní zkušenost s pastýřem... ééé... vlastně vlkem.

Vladan: :-)

Se zájmem jsem si přečetl. Líbí se mi ta úvaha. Budu teď ale trochu šťoura. Co se stane, když spadnou ty šátky z očí? Ty jistě víš, že to netačí. Že že by to byl jen velmi nadějný začátek. Píšeš o normách, které nechceš zdemolovat. Mohou se ale samy změnit? Mohou se změnit snadno, když ty šátky spadnou dostatečnému množství lidí a je pak dostatečná vůle ke změnám. Ale to se stává vyjímečně. Proto je sice nezbytně nutné "vidět", ale nestane se mnoho, když se nic nekoná. Nestane se mnoho, když prozře posmívaná menšina. Co uděláš, když spatříš stádo? Řekneš mu, ať není stádem? Zkus říct blbci, ať není blbcem. Zkus říct těm, kdo se snaží vidět pastýře ve vlkovi, že budou litovat. Co je to být sám sebou? projevit se? nebo čekat, až se projeví ti, kdo mají odvahu nebo vůli? Je to dost komplikované. Jako svět :-)

Hmm.. Pár otázek.
1. Co když si někdo ten šátek sundat nechce? Možná i většina.
2. "Je třeba si uvědomit co chce společnost, co chceme my, uvědomit si rozdíl " - jenže společnost - to je množství jedinců, tedy jakési "zprůměrované chtění", které by mělo vyhovovat většině, ne?
3. Tohle lze různě inerpretovat:
"Přitom se stačí jen trochu zamyslet, a možná ještě v ten den, v ten okamžik bude člověk moci spatřit ovce, a ti vnímavější i pastýře." Taron v pastýři uvidí Boha, někdo jiný současnou morální autoritu a někdo další třeba populárního (leč populistického a zkorumpovaného) politika. Není to "být sami sebou" právě v té volbě KOHO chci jako pastýře stáda vidět? (pastýř jako subjektivní volba)?

Tak nějakou úvahu nahraj.

Dík za kritiku, obyčejně píšu spíš úvahy, a s tímhle literárním útvarem moc zkušeností nemám.

Mňoo... Už jsem četl horší. Co bych vytknul. Nějaké gramatické chyby, nepřesné vyjadřování (uskladňuje se zboží, ne povoz; ve středověké krčmě bych nehledal bar...), ale nejvíc mi vadily nejasné popisy - nevím, jestli jde o logické chyby nebo nepřesný popis. Například mi není jasné, proč zaútočil první vazoun. Předbíhání? To je sranda, ne? Krčma není školní jídelna. Nebo, jak že se osvobodil? Visel za ruce a přitahováním vyrval kruh? To těžko! (Je tu možnost, ale není popsaná).
Takže celkově nic extra, ale cítím skrytý potenciál - pokračuj.

Velice hrdá povídka. Jako člověk narozený ve znamení lva zakládám do záložek.

Pridavam se a hlasuji tez pro odstave a poupraveni vety, kterou jsem ti zaslal vzkazem. Jinak je to velmi hezke a myslim ze prave zde formalni ton byl vice nez trefny

Na můj vkus je to psané příliš formálním tónem, ale budiž. Jediná výtka jde k chybějícímu členění myšlenek do odstavců.