Krásné...

Určitě je.

Milá "drobnost"...

Nechci tě jakkoli poučovat, tvá báseň se mi v podstatě dost líbí. Jen bych koukla na to, zda všechna CO jsou opravdu zapotřebí a snížila počet podst. jmen - mám na mysli tuto část:
Nebe jako dlaň slupek pomerančů - Nebe jako slupky pomerančů
sladkost tepla
Krása co bolí
co hojí, co tepe - hojí, tepe
co zimou se třepe, - zimou se třpe
co spí a sílu sbírá - spí a sílu sbírá
Jako hruď
co se pýchou nadýmá

Nádhera

Poetické, jen tak a tak a nejinak .... .

Když potřebuji nutně cítit něco hodně niterného, vracím se k Tvému psaní. Děkuji

hezké :)

Nádhera....

Taková zaláskovaná.

Těžké je něco napsat ale ještě těžší je to napsané pochopit ...

Jo.

Hromada citů/pocitů. A "zamilovávat se pokaždý znovu, když tě vidím"? Moc hezký...

Líbí...

Slávek má pravdu.

Ale ale... Ty pocity v břiše přece všichni známe. Je to to lechtání, svírání, plovoucí žaludek, před:
milováním
zkouškou
osudovým rozhodnutím
...

WinePoet: ...a je to nějaká spravedlnost. To jste se zase spikly. Za trest vám nedovolíme rubat uhlí.

Mlčeti Zlato: motýly v podbřišku mají jen holky a ženy.. to by ses načekal..

Mlčeti Zlato: Ty motýli jsou všude kolem nás, stačí je pochytat :) a jistě na chvíli zasytí, stejně jako luštěniny. :)))

Hezky napsané. Jistě potěší. Jen mě už jdou ti motýli v břiše na nervy. Co to je? To je po hrachu? Všude se o tom píše a já si připadám méněcenný (krom těch luštěnin).