Je to hezké, ale smutné veršování. Občas mi ale při čtení trošku rytmicky skřípe, ale třeba to tak má být. Já bych třeba napsala "Tvá slova byla jak pestře polepené stánky, jak vybarvené a prolhané bulvární noviny". Mně by se to líp rýmovalo.

Vázne hlas a život zdá se chorý
chybí dech i dobrá rada
prázdné jen hledím do amfóry
ta nadějí i sílou rověž strádá
Tak vylét z ní tu beznaděj...
šumote kříděl andělských
mé líce zchlaď a věj, jen věj
ať nevzplanu jak slámy vích
pohledem do prostory
kam času dělívá mě mříž,
teď stranou jděte metafory
jen ty, Lásko, příjdi blíž

Díky, díky!!!:-)

líbí se mi, Tvoje báseň, a doufám že nebudeš hledat dlouze a brzy nalezneš

Asi bych použila přirovnání se Seifertem: "Každého dne se něco překrásného začíná a něco překrásného končí...". Ale jinak - lépe by asi vyznělo který sílu dá ti pít...

co dodat...je nádherná a smutná...

...a dneska je už nový den,
usměj se na něj,
jistě tě dnes něco hezkého potká
a půjdeš se s ním projít ven...

Díky za všechny komentíky!!!

pékná :)

nádherné :) i ty fotky

hodně povedené :) a s dobrou myšlenkou. líbí se mi to.

Ze všech komentářů mám radost! Děkuju!!!!!

Roman: co?? To je Landa??? Fákt???

Tak ta je opravdu moc hezká !
Teda, až na toho spícího Landu.
:-)))

Ne, nebuď mě ze sladkého spánku
to sen můj k tobě dolét ozvěnou
ne, nebuď mě, noc má na kahánku
a dobře je mi času za stěnou

Šlépěje až skryje rosa ranní
či závoj prchavé je setře Múzy,
ta temná noc jako křídla vraní
jen pečetí je našich deziluzí

Tak rozmarnou zřít duhu na bublině
chladný jak rampouch padá se střechy,
spáč beze snů ať dumá o své vině
beze slov, lásky, útěchy….

moc krásná... a trochu smutná...

V té věci ještě nebyla učiněna závěrečná tečka, uvidíme... Děkuju!!!

Když muži hodně mluví,
zakrývají tím své chyby.
Nesmutni, život jde dál,
něco hezkého ti vzal a něco dal....
:-))... je moc hezká....

Moc děkujeme!!

Opravdu krásné...;)