19.12.2007
57, žena, Plzeň
|
komentáře k dílům uživatele :
01.04.2009 - 20:21
9
Je to hezké, jen ten poslední řádek se mi tam nějak rytmicky plete. Já, kdybych byla poeta (a to rozhodně nejsem), tak bych ten poslední řádek viděla asi tak, jako například: Jaro je tu, radujme se. Ale v žádném případě to není návod pro Tebe, abys dělala nějaké úpravy. To je jen můj pocit.
01.04.2009 - 16:03
9
jedno křídlo k letu stačí,
Ivka z výšky zamává,
motýly ve vzduchu plaší,
včelka medy schovává :)
Ivka z výšky zamává,
motýly ve vzduchu plaší,
včelka medy schovává :)
01.04.2009 - 08:04
9
s včelkou Májou jsem si vzlétl
zapad mezi pampelišky
k nebi hledím, že bych se spletl?
to Ivka se snáší s výšky
:o)
zapad mezi pampelišky
k nebi hledím, že bych se spletl?
to Ivka se snáší s výšky
:o)
29.03.2009 - 12:39
5
být ta báseň pro mě psána
pak kouzlem, silou mandragory
zdolám řeky, lesy, hory
šťastného bych dospěl rána,
pak s růží, co má být dána,
ukryl bych se do amfory
pak kouzlem, silou mandragory
zdolám řeky, lesy, hory
šťastného bych dospěl rána,
pak s růží, co má být dána,
ukryl bych se do amfory
27.03.2009 - 16:29
6
Ať budem tu či nebudem
/jak osudu se zlíbí!/,
jaro se stane Osudem,
radostí mnoha lidí...
Snad petrklíčů kytička
je k srdci pravý klíček,
snad za ni nám svou Lásku dá
či uvnitř malý flíček...;o)))
/jak osudu se zlíbí!/,
jaro se stane Osudem,
radostí mnoha lidí...
Snad petrklíčů kytička
je k srdci pravý klíček,
snad za ni nám svou Lásku dá
či uvnitř malý flíček...;o)))
25.03.2009 - 09:28
6
alespoň ty kytičky nám dělají doma trochu jara, ty chumelenice včera, to byl děs! Ale básnička moc hezká! všichni jaro voláme, ale má pořád zachumelené uši..
24.03.2009 - 21:51
6
Ali, legrační je, že původně tam bylo "trpělivosti-- na kosti", ale já to pak přepsala do této podoby, kteríá se mě líbí víc. Možná, že jenom mě, ale to už tak bývá...:-))
Díky!!
Díky!!
24.03.2009 - 21:30
6
Vánice,
tak jaro úkryt našlo v domě
bez oken, dvé místo dveří latí
tvář plnu ran (a to říkám skromně)
málem se jak v opilosti klátí
Tam přespávám když přichází zima
či z podmostu mě žene povoděň,
pak oba zpiti a bývá nám prima
on plný ran a já vyděděn
tak jaro úkryt našlo v domě
bez oken, dvé místo dveří latí
tvář plnu ran (a to říkám skromně)
málem se jak v opilosti klátí
Tam přespávám když přichází zima
či z podmostu mě žene povoděň,
pak oba zpiti a bývá nám prima
on plný ran a já vyděděn
24.03.2009 - 19:56
6
Ano, trpělivost určitě přispěje k tolik vytouženému sluníčku, které mnohým z nás nalije nové síly do žil. Správně jsi to zařadila mezi úvahy, protože jako báseň mi to moc nepřipadá. Já bych ještě z první řádky udělala dvě věty-příchod jara učí nás. Učí trpělivost? I když správně by asi mělo být učí trpělivosti? Ale to by zase nehrálo se zimou až na kost, tak nevím. A ne, abys to zase vymazala jako dva konce lana. To jsem svými připomínkami rozhodně neměla na mysli. Budu se těšit na další dílka.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
Dream řekla o Hunter :Častý melancholik a snad ještě větší snílek než jsem já. Držím mu palce ve všem, protože on je asi jeden z mála lidí, kdo si zaslouží svůj malý dokonalý svět a život. Snad se mu všechny sny jednoho dne vyplní a snad sám nad sebou nezlomí hůl - udělal by totiž nehoráznou hloupost.