![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


Je to hezké, jen ten poslední řádek se mi tam nějak rytmicky plete. Já, kdybych byla poeta (a to rozhodně nejsem), tak bych ten poslední řádek viděla asi tak, jako například: Jaro je tu, radujme se. Ale v žádném případě to není návod pro Tebe, abys dělala nějaké úpravy. To je jen můj pocit.


jedno křídlo k letu stačí,
Ivka z výšky zamává,
motýly ve vzduchu plaší,
včelka medy schovává :)
Ivka z výšky zamává,
motýly ve vzduchu plaší,
včelka medy schovává :)


s včelkou Májou jsem si vzlétl
zapad mezi pampelišky
k nebi hledím, že bych se spletl?
to Ivka se snáší s výšky
:o)
zapad mezi pampelišky
k nebi hledím, že bych se spletl?
to Ivka se snáší s výšky
:o)


být ta báseň pro mě psána
pak kouzlem, silou mandragory
zdolám řeky, lesy, hory
šťastného bych dospěl rána,
pak s růží, co má být dána,
ukryl bych se do amfory
pak kouzlem, silou mandragory
zdolám řeky, lesy, hory
šťastného bych dospěl rána,
pak s růží, co má být dána,
ukryl bych se do amfory


Ať budem tu či nebudem
/jak osudu se zlíbí!/,
jaro se stane Osudem,
radostí mnoha lidí...
Snad petrklíčů kytička
je k srdci pravý klíček,
snad za ni nám svou Lásku dá
či uvnitř malý flíček...;o)))
/jak osudu se zlíbí!/,
jaro se stane Osudem,
radostí mnoha lidí...
Snad petrklíčů kytička
je k srdci pravý klíček,
snad za ni nám svou Lásku dá
či uvnitř malý flíček...;o)))


alespoň ty kytičky nám dělají doma trochu jara, ty chumelenice včera, to byl děs! Ale básnička moc hezká! všichni jaro voláme, ale má pořád zachumelené uši..


Ali, legrační je, že původně tam bylo "trpělivosti-- na kosti", ale já to pak přepsala do této podoby, kteríá se mě líbí víc. Možná, že jenom mě, ale to už tak bývá...:-))
Díky!!
Díky!!


Vánice,
tak jaro úkryt našlo v domě
bez oken, dvé místo dveří latí
tvář plnu ran (a to říkám skromně)
málem se jak v opilosti klátí
Tam přespávám když přichází zima
či z podmostu mě žene povoděň,
pak oba zpiti a bývá nám prima
on plný ran a já vyděděn
tak jaro úkryt našlo v domě
bez oken, dvé místo dveří latí
tvář plnu ran (a to říkám skromně)
málem se jak v opilosti klátí
Tam přespávám když přichází zima
či z podmostu mě žene povoděň,
pak oba zpiti a bývá nám prima
on plný ran a já vyděděn


Ano, trpělivost určitě přispěje k tolik vytouženému sluníčku, které mnohým z nás nalije nové síly do žil. Správně jsi to zařadila mezi úvahy, protože jako báseň mi to moc nepřipadá. Já bych ještě z první řádky udělala dvě věty-příchod jara učí nás. Učí trpělivost? I když správně by asi mělo být učí trpělivosti? Ale to by zase nehrálo se zimou až na kost, tak nevím. A ne, abys to zase vymazala jako dva konce lana. To jsem svými připomínkami rozhodně neměla na mysli. Budu se těšit na další dílka.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
jackiesparrow řekla o Ludmil Elis Quo :Jeho díla znám ze saspi zátočin a moc se mi líbí... Hlavně poesie.. :-)