Působí skutečně, vše je dobře a podrobně popsané; vidím to jako film. :-)

Já vím, že tu větu o zakopání mrtvol říká hrdinka jako žert (a kdyby to skončilo "jinak", tak nic proti), ale děj k tomuto závěru směřuje.
Napsat slušnou milostnou prózu taky není sranda - nemá-li to být červená knihovna :-)

Nehnevám sa, naopak som rada, že diskutujeme.
Tú vetu „Pôjdu sa teraz za nás pomodliť a ráno s čistým svedomím zakopú naše stuhnuté mŕtvoly na záhradu, kde pestujú bylinky“. - som myslela ako žart. Nemalo to byť prezradenie konca, ak to tak vyzeralo - škoda.
A moja chyba, že neviem správne označiť svoju prácu. Má asi ďaleko od mystery a ako horor to nie je bohviečo.
Vidím to tak, že napísať dobré mystery alebo dobrý horor je asi ťažšie ako napísať ľúbostnú prózu.

Stuko, mícháš dohromady dvě věci. Jednou je nápad (poprvé použitý Vetřelec, nebo Věc), ale úplně jinou je zpracování. To bys mohla o detektivkách říct, že všechny mají stejný základ – vražda a vyšetřování - a jsou tedy bez překvapení…
To, o čem mluvím já, jako o nedostatku překvapení, je právě to zpracování. Tím spíš, že „vraždící mnišky“ jsou vyvařené, tak to nebudu čtenáři cpát na talíři – tady máš vlastně závěr vyřčený už tady: „Pôjdu sa teraz za nás pomodliť a ráno s čistým svedomím zakopú naše stuhnuté mŕtvoly na záhradu, kde pestujú bylinky“. A to hrdinky ještě ani nevkročily do kláštera! Ne! Kdybych chtěl udělat z mnišek vraždící bestie coby závěrečné překvapní, tak budu čtenáře do posledního odstavce přesvědčovat, jak hodňoučké a miloučké ty bábušinky jsou! Jistě, nějaké (ale dvojznačné) náznaky tam být můžou, aby to nepadalo, jako závěr z nebe spadlý, ale pro čtenáře musí být miloučká babča zaměňující kříž za dýku šokem, ne předpokladem! A ten šok, to překvapení, že je to jinak, než si čtenář celou dobu myslel (tak, jak ho autor popošťouchával), to je ten prvek, co dělá dobrou povídku i na provařené téma. Samozřejmě, ještě lepší by bylo (a na to jsem se tady těšil) čtenáře záměrně navádět na „provařený“ závěr a v posledním odstavci to originálně otočit jinam. Tedy například, z mnišky potulující se klášterem s obrovskou zakrvácenou dýkou v ruce a tím přivádějící hrdinky k šílenství, se vyklube kuchařka jdoucí porcovat čerstvě poražené prase….
K dalšímu: Já také nejsem věřící a církev nemusím, ale vraždící mnišky nepředstavují církev – každý křesťan (i fanatický) zná 1. přikázání NEZABIJEŠ. Poruší ho dnes (na rozdíl od středověku) jen šílenec – v medicínském slova smyslu.
Na to, aby se dnešnímu čtenáři zvednul žaludek, by popis musel být „brutálnější“ – tady je vidět, že to psalo „něžné“ pohlaví – málo krve a vyhřezlých vnitřností.
Nezlob se, ale „mystery story“ není totéž, co horor!

Vďaka za názor.
Prekvapujúca pointa sa hľadá veľmi ťažko. Horory s prekvapujúcim záverom či už v knižnej alebo inej forme sú vzácne a málokto /ak sa nemýlim/ ich dokáže vytvoriť. Taký kultový film ako je Votrelec - iste sa zhodneme na tom, že všetci vieme dopredu, čo bude. Možnosti sú iba dve: buď neprežije nikto z posádky (+ neprežije alebo prežije Votrelec) alebo prežije niekto z posádky (+ neprežije alebo prežije Votrelec). Prísť s nejakým zásadným prekvapením ako napr. v starej klasickej Veci, kde si Russel s tým druhým sedia pri ohníčku a vlastne až vtedy divák pochopí, že je celkom možné, že niektorí z nich má driemajúcu Vec v sebe - to je majstrovstvo.
Také by som tiež chcela, keby sa mi podarilo, ale to chce ozaj dobrý nápad a dnes sú už mnohé vyčerpané. Čitatelia (resp. diváci) vedia ako to dopadne, pretože čítali, videli podobné 100X.
Takže nebol môj zámer prekvapiť. Vedela som, že to nedokážem. Je jasné, že keď je poviedka zaradená medzi horory, tak dojde k nutnému masakru. Čo iného? Prekvapujúce a šokujúce (vzhľadom k náboženskému cíteniu niektorých čitateľov) malo byť to, že masaker prišiel od osôb, s ktorými sa bežne masaker nespája. Zober si príklad, že napíšem poviedku, kde opíšem nejaký čudný vzťah medzi matkou a dcérou, dej vrcholí, ty už síce vieš asi k čomu to speje ale predsa len snáď..no je ti to trocha proti srsti tak ako každému normálnemu človeku, ale napokon dojde k tomu, že matka zabije svoju dcéru. Povieš si, že možno nič moc, ale je to osvedčené. Mnohí autori sa k tomuto scénáru uchyľujú - tam kde má byť bezpečie, tam príde masaker a čím horší tým lepšie.
Tým som ti vlastne odpovedala k technickej stránke poviedky, prečo som ju zasadila do tohto prostredia. Áno, máš pravdu - riadne som si to zľahčila, pretože vraždiace mníšky sú celkom dobre overený predpoklad, že sa čitateľovi zdvihne aspoň trocha žalúdok. Je to lepšie (podľa môjho názoru), než keby ich v lese mal naháňať nejaký bývalý väzeň alebo zmutovaný syn horára so sekerou v ruke.
Čo sa týka nápadu ako takého: bol mi sympatický z dôvodu i ideového. Cirkev a tie veci okolo nemusím a to dosť radikálne. Takže tak.

No... no... Předpokládám, že tohle je tvá prvotina je na Psancích.
Nejprve k formě. Začátek se mi docela líbil. Pár namitek bych sice našel, ale nejsou zásadní (a gramatiku nejsem schopen zkontrolovat). Byl jsem v příjemném očekávání, co se z toho vyvine... Bohužel mě závěr totálně zklamal! Slyšela jsi někdy o pointě? Do posledí chvíle jsem nemohl uvěřit, že závěrem opravdu bude to, co je čtenáři od poloviny přímo vnucováno, k čemu povídka s primitivní příročarostí směřuje! Čili, ptáš-li se na stupňování napětí - nic moc. Napětí je založeno na neznámu, na překvapení - a já byl pouze překvapen tím, že překvapení nepřišlo.
Obsahově je povídku třeba brát jako "mystery" bez vztahu k realitě. O to víc by mě zajímalo, proč sis (jako žena) vybrala právě toto téma? Co jsi tím chtěla říct?

Tak snáď vďaka. Ale potrebovala by som posúdenie od niekoho, kto poviedku dočítal. Či má správne stupňovanie napätia, či je po štylistickej stránke v poriadku, alebo v čom by potrebovala vylepšiť.
Dĺžka sa mi nezdala na závadu. Práve naopak. Poviedka by mala mať aspoň niekoľko stránok, podľa môjho názoru. Inak nie je možné rozvinúť dej.

Sam se priznavam...az do konce jsem to nedocetl, ale co jsem precet se mi celkem libilo...nakonec me odradila delka...mozna ze kdyby bylo dilo rozdeleno na par kratsi del tak by to bylo lepsi...