Hezké k zamyšlení. Inu, kdo mlčí, přemýšlí.

možná že ne...

toho bohdá nebude

Singularis: tento citát je veden k jednomu temperamentnímu typu k Melancholikovi, každopádně ti děkuji za tvůj názor :-) moje citáty mají vytvářet právě tyto myšlenky, člověk by si to měl dokončit sám :-)

Singularis: myslím, si, že každý si alespon jednou za život najde někoho, koho považuje za přítele :-)

Singularis: upřímně si myslím, že být moudrý neznamená to o sobě vědět, vyplyne to :-) skromnost je podmnožinou moudrosti.

Singularis: Děkuji ti za tvůj názor :-). Všechny mé myšlenky jsou pouze mým názorem a tím si prostě stát musím!

taron: bude nás to obtěžovat :-)

Pozn.: mám na mysli tu opravenou formulaci z komentáře, ne tu původní.

Tato myšlenka se mi líbí. Mám velkou radost, že píšeš takové hezké úvahy. Jen někdy je těžké svoji myšlenku, i nápomocnou, vyjádřit tak, aby to ostatní pochopili. (A člověk si snad nikdy nemůže být jistý, že skutečně nápomocná bude, i když je tak míněna.) Člověk (např. já) má někdy strach z reakce ostatních a pokřiví myšlenku tak, že už pak není tak upřímná.

S touto formulací úvahy tak úplně nesouhlasím - na jednu stranu tvrdí, že odpovídá na otázku "jak se člověk stane moudrým" a na druhou stranu vlastně pouze konstatuje, že až se stane moudrým, za moudrého se nepovažuje. To mi připomíná spíš hru "Nemyslete na slona" https://cs.wikipedia.org/wiki/Nemyslete_na_slona) než cestu k moudrosti.

Pokud jde o můj názor, myslím, že moudrost získává člověk postupně a neexistuje žádná objektivní hranice mezi člověkem moudrým a nemoudrým. Člověk se může pouze stávat moudřejším, což je doprovázeno tím, že si uvědomuje chyby, které dělal, když byl méně moudrý. A jednou z těch chyb může být, že se považoval za moudrého.

Hezká myšlenka, ale mít přítele podle mě není samozřejmost. Člověk si ho nejprve musí najít a někdo v tom hledání nemusí uspět.

Když se nad tím zamyslím, chápu to tak, že to, co říká člověk, který neustále mluví, ale nikoho neposlouchá, nemá velkou hodnotu, protože to vychází pouze z něj, zatímco skutečně hodnotné výroky je člověk schopen říci až poté, co dlouho naslouchá, pozoruje a přemýšlí (což jsou činnosti, při kterých je takřka nutno mlčet). To si ale hodně domýšlím, takto mi ten citát připadá dost neúplný a nejednoznačný.

Nicméně, souhlasí to s mojí zkušeností - co vymyslím vlastní fantazií, ostatním moc neříká, ale když vycházím z knih, článků a zkušeností ostatních lidí, je to, co napíšu, ostatním mnohem užitečnější.

jak to myslíš? Že to bude obtížné (těžké) smířit se s dokonalým světem, nebo nás to bude obtěžovat smířit se s dokonalostí?

taron: Míváš špatné svědomí? :)

Když dostanu povel ublížit, bolestně zabíjím. = hm...toto mi nejde do hlavy...svědomí na povel? Ubližovat na povel?

jinak bych hádala taky svědomí...nic jiného mě ani nenapadá :)

FR.: Devils_PIMP: Amelie M.: TO svedomie ;)

Severak: Devils_PIMP: Orcus: Devils_PIMP: Amelie M.: Ano, je to svědomí :)

Amelie M.: Přesně na to samé jsem poslel i já! :D Také jsem si říkal, že to bude svědomí...ale mužského rodu? :/ hmm...

Devils_PIMP: jsi si jist, že ho máš? :D