Sasanka: Nejsem žádný odborník, ale jestli se můžu osmělit, tak bych radil do jiného žánru. Detektivka mi přijde moc těžká. Možná se ani tolik nesoustředit na žánr, ale na téma. Třeba něco ze života, lidských vztahů: zpackané rande, žádost o ruku, mamánek, nakupování s manželi, muž který se snažil vyžehlit manželčinu halenku a neuměl to, zpackaná dovolená, atd...

Úplně nejlehčí žánr mi přijde fantasy, protože si toho můžu hodně vymyslet. Nemusím se držet historických ani místopisných faktů, ani vždy tolik řešit jak něco doopravdy funguje. Stačí, když to působí uvěřitelně.

Sasanka: Nevadí, literárně ti to jde pěkně, psát umíš. Tak jak to je, to není špatné. Detektivku já osobně považuju za ten nejtěžší žánr, protože jde hodně o detaily, logiku, aby to zapadalo. Já si na detektivku moc netroufám.

Napětí je vždy způsobeno očekáváním "jak tohle jenom dopadne".

Ty umíš psát. To co jsi chtěla vyjádřit si vyjádřila jasně a srozumitelně. Jen hold tvůj detektiv se podívá na mrtvolu. Odejde do kanceláře a nechá to na sekretářce. Takže působí jako nekompetentní lenoch. Proto tam chybí to napětí.

LudvíkRoiSoleil: Dobře děkuji! Plus mi bylo řečeno, že na povídku tam není žádné napětí a mám tam zařadit i tu vraždu. Navíc jsem zatím totálně v háji s fakty. To město vlastně v reálu neexistuje,je to pokus o Noir. Měl být soukromý očko,ale to by se k téhle vraždě ani nedostal. To je přesně důvod proč se bojím dlouhých textů , protože úplně cítím, že na tom hořím jak papír.

Bezvadná.

Je to zajímavě vyprávěné a určitě má smysl pokračovat. Detektiv Richard mi přijde trochu ujetý, když ho uklidňují procházky po hřbitově, ale proč ne. Aspoň je tím zajímávej. Líbí se mi, že jsou postavy představeny jedna po druhé a mají kus prostoru pro sebe.

Ovšem Detektiv se jenom podíval na mrtvolu a odešel. Chybělo mi, že se nezeptal na její totožnost, kdo ji vyděl naposledy. Kdo jsou její příbuzní, kdo mrtvolu objevil. Jestli někdo z příbuzných nenahlásil, že ji postrádá. I když ohledání těla chvíli trvá, musí zůstat na místě činu, dokud nedostane aspoň základní informace o tom kdy odhadem oběť zemřela a jestli ohledávačka mrtvol může už teď vylučuje nehodu. A pro detaily ať si pak zajde.

Při vraždách jde o čas aby stopa nevychladla a proto se toho co nejvíc řeší na místě a mohlo se vyšetřování ubírat co nejdříve správným směrem.

Taky po příchodu do kanceláře určitě neoslovil sekretářku. Jenom soukromí detektivové mají sekretářky. Měla by to být asi policistka vykonávající spíše úřednické práce, jako procházení záznamů. Tuhle práci dělávají i sami detektivové, protože si práci často mezi sebou rozdělí.

Dohodl by se na místě s kolegy a rozdělili by si práci. Prohledávání údajů by dal někomu jinému na hrb hned na místě a on se věnoval obchůzkám. Navštívil by toho kdo oběť viděl na posled živou, pokud je ta informace už známá. Nebo by navštívil příbuzné.

Hlas je vždy o to zajímavější, když už člověk zná aspoň obrys daného člověka. Puzzle se mu skládají.

Něžné verše. Rozepjaly svá křídla. Krásné jsou :)!

Tak mi nezbývá, než vám popřát šťastný let :) :)!

ukrytá v máku: Děkuji ti za přání Maková panenko, můj motýl už je pět let na světě ;)

To je moc hezky napsané... Rád tě čtu.

krásné...něco mi připomíná...

Moc hezky jsi to napsala.

Vlakem co spěchá
dva lidé jedou.
Očima se hladíc
takřka přejeli
a tak ani neměli
čas na rozloučenou.
Souprava odvezla
poCITY. Kam?

Poc pěkná.
Křidlavážky lesk křídel v perleti.

Lenča: Né Leni díky,to jsem přesně chtěla. Ty dvě hrubky jsem sice opravila,ale s čárkami si nevím rady. Myslím, že jich tam mám spíš víc než míň :D Pokud se do toho opřu, budu muset začít u toho louskat učebnici českého jazyka ;)

človiček: Děkuji,nechám to pár dní a pak to překontroluji. Teď jsem slepá na chyby.

Moc hezky vyjadřované, jen pozor na ty hrubky a čárky ve větách. Třeba "visel" a kroky zamířily... Možná jsem s tím otravná, ale pokud hodláš brát psaní vážně, tak to má svou váhu. Jinak jsem zvědavá a těším se na pokračování :-)

hezké:-) doufám, že stále ještě srdce jásá.-)

Výborný, není co vytknout, fakt rozmanitost uhlů a vrstev příběhu. Jen si uprav časování .Druhý odstavec začínáš přítomností (dorazil jsem) a pak to skočilo do vyprávění v čase minulém. Nevím co ti tam sedne víc. Jinak klobouk dolů.

Flašku už jsem dlouho nehrál.