.... tanči dál .... v mechu, v náruči, v životě....

tyhle básně jsou moc hezké, velmi se mi líbí...

... rád jsem se díval do zrcadla kaluží, v němž se dvě tváře spojily v jeden obraz... jen vzpomínka při četbě tvé básně...

Celé je to poutavé , od názvu , až po Tvá poslední slova...

fotka je autentická - záběr asi minutu poté, co jsem dokončila dílko a co dozněla inspirativní skladba....nebezpečí? jen tichá krása.... a já na ni koukám z okna :-)

ať napíšu cokoliv, nepopíše to, co jsem pocítil v žilách. Je tě nebezpečné číst,
je to krása co zabíjí.

líbí se mi ... možná ani nedokážu říct čím... ;)

za sluncem jít, jak krásný to směr,
přeji ti počasí, co je vždy fér.
Mě láká noc, ta radost mě skýtá,
zažne mi hvězdy a k procházce vítá.

směr je důležitý, co dál se uvidí, děkujiiii za komenty :-)

...směr znáš, neváhej... i když vločky na nose studí...:o)

jo, tak ta mi vylozene sedla :)

Moc hezké! Ano! Bílá- královna barev - jediná nebere, pouze nezištně rozdává... sama sebe!

Milá :)

To věčné míjení...ale člověk to má tak nějak zakódované od přírody, nechodit na čas...ten druhý musí o něco déle čekat...a to je k zbláznění...
Báseň je jemná a citlivá...velmi pěkná;)

melancholicky překrásné! Tvé Housle krásně znějí pro naději, jinak to ani neumějí:-)

Kouzelně popsaný pocit, a nádherné obraty.

...se zrakem upřeným někam ke vzdáleným vidinám křekračujeme často zlatou minci... zvedneme ji při zpáteční cestě, nebo ji mezitím už zvedl někdo jiný...?

Znám zimu, rybník i jeho hráz... tebe ne, ale mám velkou představivost...:o)

i když na povrchu...... zima je, uvnitř oheň hoří potichu...a v pravou chvíli zahřeje:-)

;)...to muselo být krásný....