ajej, tak ta se mi velmi libi... mam slabost pro mile veci a slova... :)

Nejen virtuálně! Tedy uměl jsem..;o(

Ach ta ženská logika! Na nezletilce myslím z hlediska toho, že je nechci a dle zákona ani nesmím kazit! Kdybych byl pedofil, asi bych to neventiloval tady! Ale nejsem, neboj! A k tomu Tvému povzdechu : jak že to na Tebe nemyslím? Jako na někoho, na koho mám brát takový ohled či jinak, tedy jako na "už zletilou?";o)

Je to hezké, až trošku se musím smát,
jak virtuálně umíš mít rád:-)

Na nezletilce?! :-DDD
Ach jo, na mně nemyslí... já už jsem zletilá:,-(((
Hezká básenka, myslím to upřímně... 100% nekecám;-)

To maura na literu má tak smutnou báseň. já jsem jen chytlavý-stejně jako Ty! Vždyť víš, sestřičko z nadoblačných výšin...;o)

...labutí písně...jak jsou teskné...
přeju ti, aby se prázdno zaplnilo jen samou láskou a štěstím;)

Tohle bylo psáno jen podle básně tuším Maury , na literu! I když to prázdno znám i já...;o)

Možná, když "něžných citů vábení" kouzlo své již ztratilo,(nebo né?)
možná tam srdce přítomno vůbec nebylo,
a tak není ani ztracené.....:-)

Díky, Aliwien! Chtěl jsem, aby to vyznělo trochu žertovně, i když to vlastně moc srandovní není, a taky jsem chtěl zmást čtenáře novým tématem, když byl ten anonymní den...Ale asi už mne znají lépe než já sám sebe!;oD

Vážné téma, podané úsměvnou formou, dobrý nápad.

Díky, hvězdičko! Pokud přece jen nevzpomene, už mne to nebude trápit, tak proč to řešit? Jako duch budu přeci nad věcí...;o)

Žádný talent, Ivko! To jen nouze naučila Dalibora housti, když už nemůže ty city dávat najevo přímo....;o(

Vzpomene...věř, že vzpomene...
jsi přeci Mirku...Sluníčko, které nezhasíná;)

Není potřeba touhy,
tvůj otisk v srdci je dlouhý!
Když tvé přání nezmizí v dál,
tvůj talent roznítí
třeba sám úsměvů král:-)
(na cestu jiným posvítí)

Každá závislost je škodlivá, Niky, takže je občas dobré odříci si i to, co míváš ráda, abys zjistila, zda Tě to místo povznášení příliš nespoutává a nesráží k zemi..."Květ je hezký v poupěti, opilost taky!" A nejhezčí a nejžádoucnější nám připadá to, co je vzácné až nedostupné...;o)
Já si takhle odřeknu i kafe, když už mám pocit, že ho piji jako vodu a raději si dám třeba mátový čaj.../Nebo se odmlčím, když už se mi zdá, že jsem příliš závislý na literárních servrech!/

Naštěstí to není můj případ, Ivčo! I když nejsem tvrdý abstinent, piji vždy s Mírou! Nejlépe vínko, jenže zase kdosi moudrý pravil: Nepij víno, jsi-li sám a smuten, takže jsem teď vlastně skoro abstinent...;o(

Takže jsem to pro jistotu utnul už dnes!;o)

Taková měla i být!
" Honem se tomu zasmějme, abychom nad tím nemuseli plakat!"
To řekl kdosi moudrý a já to přijal za své, Aylo!/Tedy někdy! Někdy to člověka přeroste a roztáhnout ústa k úsměvu je těžší než zvedat těžké kvádry!/;-oD

úsměvné a smutné zároveň. Závislost je strašná věc...