NoWiš : nadšení, toužící po něčem, očekávající s napětím. Nádhera. Ty žiješ láskou ! Paráda. Děkuji.

Jéé. To je pěkné. Úplně tě vidím v devětaosmdesáti, jak sedíš napůl hluchý s nohama ve škopku, mažeš si kolena a drbeš se na hlavě, hledáš vlasy a přitom vzpomínáš nad nalezenými erotickými básněmi na své lásky a dobrodružství. Nad takovými verši se bude mile vzpomínat, komu byly zamýšleny. Jsou dobře napsané.

Tuhle věc jsem nečetl, chystal jsem se na svatební cestu. Takže fajfku mám až teď. Pokouším se vcítit do člověka s průstřelem hlavy. To se dá přežít ne? Další je utopený, poslední oběšený... tedy, při poraněné noze jistě myšlenky na fatální zranění pomáhají. Mohlo to dopadnout hůř. Sněť, otrava krve. Týdny v horečkách, převoz na fakultku, výpadek elektřiny, požár nemocnice, tisíce uhořelých pacientů, povstání a válka, tanky v ulicích, tanky na nádraží, tanky na tancích a pod jejich pásy rozdrcené stehenní svaly, lopaty, meče. Žaludeční křeče.

... teď mě napadá, co tam dělá ten přeslazený nadpis?

NoWiš : líbí se mi, ač hodně souhlasím s tím co napsal "kmotrov". Je to ze života a nejvíce se mi líbí "Nebudeš sedět jak vlaštovka na drátu
Na vrcholku kopce zmrzliny", ráda jsem přečetla, když četl "gajda" a děkuji.

Kdyby se bodovalo, už by šel rating dolů.

co pošli fotku... měls přiložit obrázek rovnou k dílu!!

No, víš, dokud to jde o tom napsat básničku, tak je to dobré. Neokoukané. Nevšední.

Ale řekni, vidět takový pěkný zadeček na posteli každý den, za pár měsíců napsal bys o něm báseň? (POZOR co napíšeš! Mohl by si to přečíst ten zadek!)

Jestli ano,... pošli fotku.

gajda: jo no to si pamatuju, to bylo píčovina. Ta holka mi pak v anglii schovala pas abych nemohl utéct :D velký zážitky

Ano, je nezbytné tě přerazit ocelovou trubkou a jestli páteř nepovolí, tak víckrát.

..ehm.

gajda: letadlo je vlak s umělou mytologickou atmosférou a pompou. Doporučuju si to vyzkoušet, do anglie letíš hodinku a púl a vzhledem k cenám zprivatizované hromadné dopravy v Británii někteří lidi lítaj z londýna do evropy a pak zpátky do leeds nebo glasgow, protože to je levnější než jet vlakem.

Je to strnulé. Kafe stojí za prd, jídlo je bez chuti a lidi jsou zvláštní.

Mi se to líbí, ty plevelné výrazy mnohdy strnulost básně provzdušní. Že to obsahuje hru s péčky mi taky příjde klukovsky rozverné a ne právě na škodu, konečně je to popis Anglie (Walesu?), co může být strnulejšího než tenhle kout země a jeho obyvatelé? Já se sem teprve chystám, teda do Skotska, nikdy jsem na Britských ostrovech nebyl.

Nikdy jsem neletěl letadlem.

gajda: no jo no :D. Díky

Já bych řekl, že nowišoviny už dávno své čtenáře mají. Když jsem četl třetí řádek odzpoda a viděl tu srst lišky a pak tu ženu s toutéž srstí (tedy s liškou)... napřed mi nedošlo, že krom krku tu srst mohu hledat i na jiných zajímavějších ženských místech.

gajda: a já mám tuhle zrovna rád. Ovšem momentálně proichází transofrmací do hudby, tak se třeba pak potkáte za lepších podmínek

gajda: tvl se červenám. Jsi láska

gajda: Tyjo tys mi v poslední době přiletěl dát mega feedbacku! cením si toho. Už je to rok, těžko se mi vzpomíná, ale myslím, že to byl takový nárazový emoční výstřel, čtyři sloky jak výštěky slov co se mi honily hlavou. Vlastně bych s tebou souhlasil, jak se na to dívám z venku. Osobně jak mám teď ten odstup tak se mi celkově nezdá, ani rytmicky z ní moc radost nemám

To je poměrně těžko uchopitelné téma. Vmáčknout ho do čtyř slok, to je redukce která je možná i na škodu. Nevím. Já jsem byl vždycky pro, aby pocitovky , hlavně ty depresívní, byly patřičně rozvláčné. Jinak jsem samozřejmě zastánce básnické redukce. Když to jde napsat krátce, je vhodné to napsat krátce, ale dlouhé (repeticemi obtěžkané) depresivní formy za ten delší čas, pokdy čtenář s básní zápolí, dovedou otrávit jeho pocity dost na to, aby se patřičně do autora vcítil. Když je to krátké, tak to čtenář prolítne, spolkne, zapije a jde dál. Nevím. Jaký máš názor ty?

Mně to docela drhlo. No ..... smetí, letí, pěti, souvětí.. dobrý, člověk se naladí na tenhle začátek a čeká, že v podobném duchu to pojede dál, ale spíš to ztrácí dech až to dech ztratí a od řval to melodicky nikam dál netáhne. Tedy na začátku kouzlo a na konci ostuda a žal. Hehe.

Je prvotřídní. Má šmrnc a ještě využívá prostor pro experimentování s formou, to mám rád. Pokoušet se češtinu čas od času přehodit přes plot zajetých forem. To jde jen v poezii.

gajda: Díky, toho si vážím