Bolest metaforická a bolest skutečná. Vzpomínky na to co mohlo být a dneska šitá 2cm hluboká rána až na píšťalu. "Lopata je silnější než meč"
![]() ![]() ![]() ![]() |
Člověk se cítí jak s průstřelem hlavy
a přitom si jenom odřel nohu
Vzpomínky
blednou
proud času je dravý
Ale on bude stejně spílat Bohu
tak jako nadával mu kdysi
A nejeden před ním
jen kvůli slovu
dnes smyslně utopen
Ze stromu visí.
a přitom si jenom odřel nohu
Vzpomínky
blednou
proud času je dravý
Ale on bude stejně spílat Bohu
tak jako nadával mu kdysi
A nejeden před ním
jen kvůli slovu
dnes smyslně utopen
Ze stromu visí.

gajda
Tuhle věc jsem nečetl, chystal jsem se na svatební cestu. Takže fajfku mám až teď. Pokouším se vcítit do člověka s průstřelem hlavy. To se dá přežít ne? Další je utopený, poslední oběšený... tedy, při poraněné noze jistě myšlenky na fatální zranění pomáhají. Mohlo to dopadnout hůř. Sněť, otrava krve. Týdny v horečkách, převoz na fakultku, výpadek elektřiny, požár nemocnice, tisíce uhořelých pacientů, povstání a válka, tanky v ulicích, tanky na nádraží, tanky na tancích a pod jejich pásy rozdrcené stehenní svaly, lopaty, meče. Žaludeční křeče.
... teď mě napadá, co tam dělá ten přeslazený nadpis?
... teď mě napadá, co tam dělá ten přeslazený nadpis?

Zamila
To je ale krásný, hluboký a chytrý ... Jako Ty ;-) :-) Tak nesmutni. Zas píšeš jako mistr :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Malinovka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Proud
Předchozí dílo autora : Beatrice