taron: Viviana Mori: bolest nesmažeš jen tak..vím, že vše zlé je pro něco dobré, že problém je zkouška..já se snažila..dlouho, pořád dokola..jenže, když člověk řeší pořád to samé, vleze to mozku a nevyjde to. Asi jsem udělala pár chyb a nebyla jsem ,,aktivní přítelkyně,, ale on taky..nejhorší je, že ač už je to delší dobu prostě zlý a tišší, ani jeden z nás nechtěl vztah ukončit..neměli jsme sílu..dnes jsme ji popadli a bolí to mnoho..ale to přejde, já to vím..moc vám děkuju :)

...nápad inspirativní :), leč provedení mě příliš nezaujalo...

Makyna: Holka, vše zlé je dobré...to si říkej pořád dokola...má to smysl a mělo to smysl, ale to se dovíš ..teprve ...vykrystalizuje tě to...bude z tebe dobrý člověk, co bude vědět kdo je a proč je a bude si toho vážit, neboj...všechno bude...i to štěstí, co na tebe čeká:)

Chyby, ač bolí, člověk se jimi učí, jednou budeš poučená a ta nejlepší pro někoho jiného, lepšího. Nevadí, že je v básničce málo bolesti, je v tobě, a je jasné, že konec lásky vždy bolí, ale slouží to jako nahlédnutí do zrcadla. Bude dobře, vůbec o tom nepochybuju. :-) Taková krásná baba seš... :-)

taron: bohužel...neunesl to, jak jsem se změnila..- bolest člověka změní a já už se asi tolik neuměla smát, často jsem seděla a přemýšlela, bylo to zlé, přiznávám..ale již delší dobu vidím každou chybu a chytám se slov, které byly řečeny třeba i dříve - není to nejlepší řešení, ale - když bolest trvá dlouho, stává se, že odezní..člověku to uleví ale znamená to rány zahojené...plakala jsem tolik, že mi došly slzy..

Makyna: ach jo - pěkné, smutné...ty a on?...

Ayla: mnohokrát děkuju :o)

Viviana Mori:..je to trochu bolestivější - možná jsem tam mohla zakomponovat více smutku, když už jde o takový rázný krok..jsem ráda že se líbí, děkuju :)

...krvavě krutě povedené...

Pěkné :-)

Chronoss: též máš pravda..je těžké slovy popsat to vše co by člověk uskutečnil, mohl-li by..děkuji za milý komentář4 :-)

Chronoss: myslím, že jsi to popsal a vystihl dokonale!:) nevím co k tomu říct, ,moc mě potěšilo, že tomu n
erozumím jenom já...mockrát děkuji :-)

ve chvílích kdy je člověk rozhozen a neví vlastně kudy kam a hlavně ani proč, honí se mu v hlavě spousta myšlenek které nedávají jako by smysl ,nebo spíše nikomu mimo jeho svět, ale jdou po sobě v logické návaznosti a vypovídají o strašné bolesti rozervané duše , která hledá cestu jak a proč znovu začít...bolavé , avšak nádherné dílko , je v něm srdce i když krvácející , děkuji :)

zima je zvláštní, je plná ticha a smrti ,ale i nádhery :) asi ti rozumím ,podobnou euforii jsem zažíval při přechodu Livigna a nebo na Pamíru ,člověku se chtělo rozeběhnout a skočit do závěje, prostě užít si vše to bílé nadělení kolem sebe :) hezky jsi to popsala ,ale dle mého todle nejde slovy vyjádřit :)

taron: :'( ..těžká..ale díky tobě taron, věřím že hluboko v duši není vše ztraceno, že jen musíme stále věřit a podávat odvolání jak píšeš do nebes...děkuji :)

Holka..mám slzy na krajíčku...tak moc to bolí, já vím...báseň je hluboká, bolestná...snad volající až do nebes ....snad ano...čím bude hlubší, tím výše dovolá:)

Viviana Mori: jsem velice ráda, že se líbí...tak nějak mi to všechno dávalo smysl, byť to může působit jako spletité klubko náhodných myšlenek, není...děkuji za potěšující hodnocení :)

To je síla. Budu se muset zastavit ještě jednou a přečíst, protože přes kocovinu mám problém něco takového vnímat, jen vím, že je to obdivuhodné dílko. Krásně zvukomalebné, to je na tom to kouzlo.

netřeba nic dodavat

puero: moc ti děkuju za milý komentář :)