..jak bych se kolikrát rozběhla a skočila do sněhu, objala strom, lehla na louku...buď je to zimou, nebo odvahou..asi toho chci příliš..
07.12.2012 8 1078(11) 0 |
Asi toho chci příliš,
po zasněžených kopcích se procházet,
i tam, kde nic není,
radost nacházet..
Asi toho chci příliš,
plochy nedotčeného sněhu pokořit,
nebýt chvíli dospělou,
do nalezeného dětství se ponořit..
A až naleznu štěstí mezi stromy,
vrátím se domů,
a už nebudu plakat,
sníh, pole a mraky
mi připomněli,
jak důležitě nás život smí zlákat..
po zasněžených kopcích se procházet,
i tam, kde nic není,
radost nacházet..
Asi toho chci příliš,
plochy nedotčeného sněhu pokořit,
nebýt chvíli dospělou,
do nalezeného dětství se ponořit..
A až naleznu štěstí mezi stromy,
vrátím se domů,
a už nebudu plakat,
sníh, pole a mraky
mi připomněli,
jak důležitě nás život smí zlákat..
09.12.2012 - 02:49
Chronoss: též máš pravda..je těžké slovy popsat to vše co by člověk uskutečnil, mohl-li by..děkuji za milý komentář4 :-)
08.12.2012 - 21:17
zima je zvláštní, je plná ticha a smrti ,ale i nádhery :) asi ti rozumím ,podobnou euforii jsem zažíval při přechodu Livigna a nebo na Pamíru ,člověku se chtělo rozeběhnout a skočit do závěje, prostě užít si vše to bílé nadělení kolem sebe :) hezky jsi to popsala ,ale dle mého todle nejde slovy vyjádřit :)
08.12.2012 - 00:19
ŽblaBuňka: ano, nejlépe to sledovat přes sklo, snít kde a co podniknout, ovšem tvoje ralizace této zimní zábavy je chvályhodná :) my se chystáme na sněhuláka zítra..
08.12.2012 - 00:12
... dnes jsem se v noučkem o podobné pokoušel (návrat do zimy z dětsví), ale mráz nás brzy zahnal do reality (tepla ústředního topení) ...
07.12.2012 - 23:29
puero: děkuji za obsáhlý komentář...konečná věta jedním slovem - touha a z ní činy plynoucí :)
07.12.2012 - 22:36
Jak důležitě nás život smí zlákat? Tedy s touhle větou si lámu hlavu. Už ji mám úplně zlomenou. Jsem zmaten. Jinak tedy podařené. Rád vidím, že nejsem sám, kdo by se rád rozběhnul zasněženou pláni někde v horách....prostě jen tak, aby tam byly stopy. Tedy úplně zbytečně. Hm. Ale ten konec.... ten nechápu.
07.12.2012 - 21:02
taron: děkuji, tato zasněžená příroda plná zimy dělá své...asi..možná je to stesk po spontánnosti.. :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
I tam kde nic není : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Půlnoční verše neverše
Předchozí dílo autora : Piknik se svobodou