![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


bodlinka: řekni mi, už jsi někdy na psance napsala, že se ti něco nelíbí ? :) díky :)


Yana: chci toho hodně, kromě jedné věci - rozplakat tě ... hmmm. dík


DDD: dík, vážím si toho, zjistil jsem, že se mi občas chce psát takového příběhy ...


Tak už to někdy bývá.....člověk není hodinkový strojek,aby šlapal bez chyby....


Ta rozervanost básnického subjektu zdeptala i mě. Popsal si ty pocity tak, že mě vtáhly do té básně, představuji si tu osobu a tak moc s ní cítím.... až se mi chce plakat.


Ty jo! Docela dramaticky´s obrátil. Asi je blbý říct, že se mi to líbí, ale mě se to fakt líbí. Mám rád takhle syrový věci... no - a jestli to je o tobě, tak ta flaška je dobrej nápad :-)


Hm..tak takovýho tě ještě neznáme :)) Bude to dobrý, neboj..všechno bude dobrý a nemyslím to jako frázi, myslím to upřímně :)))


To je fakt, smutný básně mě štvou hned ve chvíli kdy je napíšu, ale zase co. Prostě mam teď takový období. Ale před chvílí jsem napsala o pampelišce, no a předtím fuj-kdo není mnou můj smutek nikdy nepochopí. Zase je fakt, že běžně to nevykládam, běžně se mam vlastně super.


Co napsat, slzy na krajíčku, jsou to jen slzy dojetí, mně schází teplé objetí. Tak a je to venku! Asi si dám sklenku. Možná začnu pít, třeba bude klid. Ne proboha, dělam si srandu. Vyjezdim to na spiningu, a je to. Ale fakticky( jen pro vás) dře to.


Myslím , že už Yana nebude smutná...viď ? Yani..máme tě tu rádi :)) Tobě prostě smutné básně nesedí....:)
Pro Lonera : Báseň je milá :)
Pro Lonera : Báseň je milá :)


Yana: Sarllot Johan: taron: DDD: bodlinka: diky, diky, diky ...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)