DDD: A co je víc, mně tu lítaj dvá prdlý bíglové, maj vyběhaný zatáčky jak bobovou dráhu. A já je stejně miluju. Dík ti za komentáře!! Za všechny. Jdu ven je tady nádherně.

no - a tohle už je úplně mimo... kruci, jak já se těším na narcisy!!! :-)

No, bahno, to mi poslední dobou leze krkem. Představ si, jak v něm sem a tam lítá pošahanej borderák až to bláto stříká na všechny strany a pak, když se v tom náležitě porochní a vyválí, začne se tlačit do baráku :-(

DDD: S tim pohárkem se to povedlo náhodou, ale taky jsem si toho všimla. Já ho mam schovanýho v sobě, tak můžu milovat i ty okolo. To jaro a sluníčko!!! Teď snad miluju i to bahno na zahradě víš.

Narcis miluje jenom sebe, ne? Tak to asi nejseš narcis - to by ses chovala jinak :-) A teď trochu mimo . . . že to vypadá jako sklenička je náhoda, nebo ne? (každopádně je to hezký) :-)

Voila, voál. Musel jsem si najít, co to je. Jsem zas o jedno slovo bohatší (pokud ho udržím v hlavě) A zní to tu pěkně :-)

Dalo by se ještě něco "vynimrat". Ale líbí se mi. Pěkné zasnění a atmosférá voní.

D_P: a mne šlo o to tě upozornit na rozdíl atypický a atipický :)

Jo...líbí :)

LadyLoba: Yanu mám v oblíbených a jeji tvorbu sleduji - šlo o muj subjektivní nazor

LadyLoba: Proč neukojená, proč lehkovážně a přečetla sis poslední sloku?

D_P: atipické? to jako kdyby bylo možné dávat tipy, tak bys netipoval? :-)

neukojená děva?
lehkovážně sní?

jak by sama sebe vnímala
kdyby splnila své sny ?

Zvláštní az atipické pro tebe - ale Tvá lehkost tomu zůstala - coz je nejdůležitější

Jů - to je moc hezký snění... Taky bych chtěl do Provence. Zhruba tak před sto roky. To bych tam mohl potkat Moneta nebo Renoira :-)

Jů, teď jsem zažil úplně novej pocit. Čtu si o smrti a usmívám se u toho. Ne, že by to bylo směšný, ale je to tak nějak laskavě (nebo jak) napsaný. Jo - líbí se mi moc :-)

loner: Vždyť to je úplně něco jinýho, myslim

se mi zdá, že Tě taky Devil nakazil :)))

puero: To mě rozesmálo, dík za přečtení a koment

To se ti podařila přímo barokní báseň. Vnímám ji jako fresku na kupoli (nebo kopuli?) barokního kostela, kde se v mracích tetelí prdýlky andělů a svatých.

Já to znám dobře. Fáze radosti z hotového textu, pak někdy nečekané pochyby. A někdy další radost, že tam vidím, co vázne a čím to bude lepší.