Už dva dny přemýšlím, co napsat. Napadají mě jenom takové infantilnosti, jako že za takovou báseň šla bych světa kraj... Prostě není co dodat, umíš se trefit do černého středu staré romantické duše.

Moc hezky plynou... tvá slova. A lehce. Opravdu jako z úst... šikovného pěvce :-) Krásně pocitová :-)!

casa.de.locos: No, ono je stáří a stáří. Jedno je lítost a druhé moudrost. To druhé bych celkem bral...

Amadeo´´: Jistěže nebude. Taky jsem obvykle se svými pocity radši sám. Děkuju za nakouknutí a těší mě, že zaujala :-)

Já po přečtení této básně jeden konkrétní pocit měl, ale snad nebude vadit, když si jej nechám pro sebe. Je moc hezká, líbí se mi zejména druhá polovina...

Pajalord: Děkuju, to mě těší :-)

Výborně napsáno :)

Johanka: Tak to mám radost :) Dík!

Líbí se mi tato báseň :)

No, Platón říká, že bychom mohli, ale já bych mu nevěřila. Ostatně co tom ví, žejo, je mrtvý.

A jo, poslední dobou čtu až příliš mnoho autorů co psali ve stáří, v důsledku čehož občas nechtěně zahlédnu svět očima osmdesátiletého Argentince, a je mi z toho smutno.

Amadeo´´: Ona by hlavně každá cesta měla vést odněkud někam. Jak píše Yasmin, stará cesta je dobrým začátkem pro tu novou. Děkuju za nakouknutí :-)

Yasmin: Ano, je to přesně tak, jak říkáš. Děkuju za návštěvu, mám z ní radost :-)

Jenom jsem nakouknul a bylo to hezké nakouknutí. Já mám ty staré cesty hrozně rád. Víc než ty nové, protože je znám, vím, kam mě zavedou a že na nich nezabloudím. Prostě klasická konzerva nehodící se do dnešního světa výš, líp, rychleji... Ale copak si člověk může vybrat, kdy se narodí? :) Moc pěkná...

Smutnobolavě působící, po setmění ji nahmatám někde v šeru slov... Staré cesty jsou dobrým začátkem. Pro ty nové.

Zamila: Díky moc, je to taková poznámka na okraji sešitu :-)

To je ale krásný...! Fakt povedený obrazy i ... prostě všechno :-D

DDD: Moje poznámka spíš mířila na to, že i v minulosti toho zápolení s ledasčím bylo celkem dost.

A42: Fakt nenapadá? Co veškeré znásilňování přírody, kterou dnes respektujem úplně minimálně a která nám to pomalu vrací? Dřív s ní lidé spolupracovali. Nebudu vyjmenovávat příklady, strávil bych u toho půl dne.

Navíc mi došlo, že mluvíš jinými slovy o tom samém. Jistěže je hromada věcí, ke kterým je lepší se nevracet. No jasně! Jenomže to nejdřív musíš vědět co kdy kde bylo špatně. Odkud ta cesta vede a kam by mohla (neměla) vést. Kdo tohle ignoruje, snadno se dopustí zbytečných a někdy i fatálních chyb.

Já jsem si vzpomněla na Cimrmanovy slepé uličky. :-))
Jinak ale nevím, zrovna mi nenapadá, s čím složitě zápolíme a minulosti to bylo normální. Spíš mi napadá pár věcí, k nimž bych se nevracela...

marinka: Btw - stačí se podívat, jak dneska složitě zápolíme s tím, co v minulosti bylo celkem normální, nebo se řešilo obyčejným selským rozumem.