Tom Cortés: Tak téhle pochvaly si moc vážím. Díky :-)

Nádherná... Přemýšlím, co k ní napsat víc protože mám pocit, že si to rozhodně zaslouží, ale nějak nenacházím slova... Asi ve mně ta její jemnost a zvláštní, smutnokrásná melancholie ještě stále doznívá. A určitě se ještě k tomuto krásnému obrázku vrátím.

"A z větru kovář obruč nevyková" - moc povedené. :-)

Tak tohle se mi velmi líbí. Obrazné, rytmické, s přesahem.

casa.de.locos: To mě těší :-) No jo, ty včely... Posledních pár týdnů se s nimi potkávám asi až příliš často, takže se mi spojují už úplně se vším :-)

Zadrnkala na citlivou strunu s temi vcelstvy...a okrem, a vlastne se vsim. Opet :)

casa.de.locos: Tak to se mi už taky párkrát stalo. Asi to chce čistý suroviny, správnou teplotu a moc často do toho nevrtat :-)

Svéhlavě věříš
že svět je slovem

Jo. A budu.

Nastřádané pocity pak vykvasí v nejlepší básně, pokud se do nich nedostane vzduch nebo červi..

lidus: No, tak teď přemýšlím pro změnu zase já, co říct. Těší mě to. Moc. Tak ať žijí romantické duše. Mám taky jednu takovou.

Yasmin: Jsem moc rád, že se ti líbí. Je to jenom taková hrstka nastřádaných pocitů, které do sebe nějak zapadly. Děkuju :-)

Už dva dny přemýšlím, co napsat. Napadají mě jenom takové infantilnosti, jako že za takovou báseň šla bych světa kraj... Prostě není co dodat, umíš se trefit do černého středu staré romantické duše.

Moc hezky plynou... tvá slova. A lehce. Opravdu jako z úst... šikovného pěvce :-) Krásně pocitová :-)!

casa.de.locos: No, ono je stáří a stáří. Jedno je lítost a druhé moudrost. To druhé bych celkem bral...

Amadeo´´: Jistěže nebude. Taky jsem obvykle se svými pocity radši sám. Děkuju za nakouknutí a těší mě, že zaujala :-)

Já po přečtení této básně jeden konkrétní pocit měl, ale snad nebude vadit, když si jej nechám pro sebe. Je moc hezká, líbí se mi zejména druhá polovina...

Pajalord: Děkuju, to mě těší :-)

Výborně napsáno :)

Johanka: Tak to mám radost :) Dík!

Líbí se mi tato báseň :)

No, Platón říká, že bychom mohli, ale já bych mu nevěřila. Ostatně co tom ví, žejo, je mrtvý.

A jo, poslední dobou čtu až příliš mnoho autorů co psali ve stáří, v důsledku čehož občas nechtěně zahlédnu svět očima osmdesátiletého Argentince, a je mi z toho smutno.