Zajimavy pocin, ano, docela prozaicka na tebe :)

ioreth: To je jedna z těch, které přijdou už téměř hotové. Moc mě těší, že se ti líbila :-)

ioreth: Co na to říct? Moc děkuju za návštěvu :-)

jednoduchá, plná prostoru pro otázky bez odpovědí.

Naprosto nejkrásnější první sloka, zbytek básně jen dotváří dokonalý epilog.

Ty umíš tnout do živého. Skvělá.

DDD: Netuším jaký byl záměr. Obrazy tam stále máš a jsou pěkné jako vždy. spíš šly do pozadí než aby tam nebyly. Člověk se víc soustředí na myšlenku díla než na pocit ze čtení z díla jako takového, což jsem měl u tebe rád. Já jen abychom se chápali :)

Lasak: No, trochu jsem se přeobrazoval u té předchozí :-) Tohle mělo znít co nejpřirozeněji. Nevyumělkovaně. Soudě podle tvého komentáře, to asi víceméně klaplo. Děkuju za tvůj zajímavej názor a pohled na věc, popřemýšlím o něm :-)

Mlčeti Zlato: To já děkuju :-)

Jsi a snad jsi vždycky byl ( minimálně od doby, co tě čtu pravidelněji) dobrý v obrazech. Tady mi přijdou trošku potlačené na úkor myšlenky básně. Pro mě osobně je to škoda.

Okouzlení bytím "jen tak". Připomíná mi to šťastné chvíle. Díky.

Yana: To je dobrá myšlenka. Napadá mě, že právě není potřeba pořád řešit, jak co dopadne. Většina věcí se nějak vyřeší sama. Často docela překvapivě, často docela brzo a většinou úplně jinak, než si ve svých obavách představujeme. Vlastně na to docela spoléhám :-)

Leslie: Já děkuju. Moc mě to těší :-)

oslov radek: To jsem moc rád. Díky :-)

jo_: To mě hrozně moc těší. Díky! :-)

Tleskám a hluboce smekám... parádní kousek... opravdu... poslouchám po několikáté a pořád se vracím a nechávám klavír i slova v sobě dlouze doznívat...

Do prožitků dnešního dne mi sedla tak moc, že už to snad ani víc nejde... Děkuji.

líbí...

Ve mně vyvolává takový ten pocit že dělám něco, vůbec nevím jak to dopadne, ale je mi z toho skvěle, aspoň tady a teď a proto se mi líbí

lidus: Moc díky :-)