![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


gajda: Díky za zpětnou vazbu. Myslím, že balancuji mezi dvěma extrémy - buď jsem až příliš přímočará a je tam málo abstrakce, anebo je jí naopak příliš. Ono to má pro mě své opodstatnění, ty přímočařejší, často hrubější básně slouží k ventilaci emocí a jejich pojmenování. Ta abstraktní díla jdou o kousek dál, je to jakoby se ta emoce přetransformovala o úroveň výš, i proto je v konkrétně v této básni zrovna tento symbol. Je to vždy pro mě tenký led, protože já vím o čem píšu a někdy těžko rozpoznám, jestli to tam najde i čtenář. A ne vždy je podle mě nutné, aby tam našel přesně to, co tam je pro mě, spíš je to nemožné. A já se u těch abstraktních děl snažím vyhnout tomu, abych tam příliš prvoplánově vepsala něco konkrétního. Mohla se klidně jmenovat Trauma nebo PTSD. Ale ono to stejně nevystihuje vše, co v básni je. Je to shluk emocí a prožitků, který, možná ano, je bez kontextu příliš abstraktní.


Jojo nekonečno no. Strčit si vlastní ocas do pusy a zalknout se . Je to tak abstraktní a symbolické, že mám velký problém si něco konkrétního představit, abych si vytvořil nějaké pozadí k a pochopil, o čem ta báseň vlastně je. Hřbet času... naježený hřbet času... co radí psychoanalytik?


ukrytá v máku: Děkuji za zastávku… a ano, předně tyhle emoce v ní jsou a jsem ráda, že se na tebe přenesly.


gajda: Děkuji za komentář a jsem ráda, že jsi to nakonec překonal a i pochopil, proč a kam tím tahle miniatura míří. Je to míň než miniatura, ale zaujalo mě, že rozpoutala celkem diskuzi.


Živá...voda...kéž je...v každé studni.
A vzlíná je skvělé slovo, taky ho v jedné básni mám.
Tak trochu osamělá se mi zdá, ale přesto hezky je v ní...nadějně...
A vzlíná je skvělé slovo, taky ho v jedné básni mám.
Tak trochu osamělá se mi zdá, ale přesto hezky je v ní...nadějně...


Sasanka: Jen jsem chtěl vstoupit na trávník, co se nemá vstupovat. Obávám se, že nejen kulka, ale celá nábojnice vyjde levněji než kobliha. Já používám ráži browning ;-)


Napřed jsem nechtěl nic napsat, protože nesnáším v poezii vulgarismy. Nicméně, kdyby tam nebyl, nevešla by ta báseň do své druhé dimenze - ergo do té, o které ve skutečnosti píšeš a která se tlačítek nijak netýká.


Leslie: No to je absurdní, ale Malý Kim o zneužívání tlačítek ví určitě víc než já. Zneužití pravomoci a člověka je běžně bez trestu, no tak hlavně, že zneužití tlačítka se trestá. Děti neumějí číst, za to zločinci většinou ano. Ten hořký pocit mám prakticky pořád. Chtěla jsem být odstřelovač, ale na starý kolena nejspíš budu vařit pro ozářené bezdomovce, kdo ví. Záleží jakou nohou vstane Vláďa z postele. Asi to stejně celé chápu špatně, tak promiň za spam.


Mlčeti Zlato: Ty bys chtěl být anarchista Zlato? :D Myslíš, že je levnější kulka nebo kobliha?


Mlčeti Zlato: Tak teď fakt doufám, že jsi to nemyslel tak, jak to vyznívá.


Možná je to někdy škoda. Člověk je neustále v pokušení zmáčknout, co se nemá. Trestat by se měli ti, co nám taková lákadla kladou před oči. Takhle jen lituji, že nejsem z té kategorie, co hází koblihami.


Sasanka: Tak ono tam je to, co jsi vnímala na první čtení. V kontrastu právě s těma tlačítkama,