Ježkovi voči...

chtěl bych Všem poděkovat za všechny komentáře, já jsem byl dříve petr richter

Má to bezchybnej rytmus... ...asi tak.

Toto je maisterštück - ... Pomlaskavam si...

pěkné :-)

U vědomí toho, že každým dílem vytváří autor novou realitu, a to i v případě, že je dílo napsáno v ich formě a dokonce i tehdy, když je napsáno na základě vlastních prožitků, a zároveň u vědomí toho, že autor a básnický subjekt jsou dva rozdílné subjekty, nemám s přijetím textu problém. Tedy zejména nemám problém s jeho myšlenkou, s obsahem básně. Jiná věc je formální stránka textu - zde spatřuji ještě jisté rezervy plynoucí patrně z autorova věku - a tady mám na mysli již zmíněnou jistou kostrbatost veršů i mísení jazykových prostředků (a chybu ve skloňování zájmena já - správně by mělo být: mně na té soše nic nevadí). Autorovi přeji vnímavou a otevřenou mysl i citlivé srdce. A pokud jde o další literární pokusy, máš předpoklad se zlepšit, neboť psaní, literární tvorba, je jako mnohé jiné tvoření dílem talentu a řemesla.

Verše jsou kostrbaté, místy poněkud šroubované. Ale ta myšlenka se mi líbí. Té myšlence upřímně vyznané a vyjádřené - té já věřím. A je mi skoro jedno, jestli tu sochu tesal nebo ne. A třeba by ji i tesal, kdyby měl příležitost. A třeba by to prožil s nadšením. Jistě s větším než ten, koho by to nikdy nenapadlo a komu by byl kámen a nástroje přistrčeny až pod nos. Ten by to toho klofal jako ..........třeba bezradně.

Jistěže vlastní zkušenosti jsou důležité, ale ne nezbytné. Je spousta děl, která vznikla jen díky schopnosti empatie nebo obrazotvornosti a fantazii. Je to přece podstata i některých žánrů. I pohádek, nádherných a moudrých.

A mládnout se dá i v průběhu stárnutí! Příjemnou činností, příjemnou prací, něčím, co vnese radost do života. Proto existují i různé terapie na tomto principu založené. Ale ta nejlepší je možnost namísto terapie žít jednu nepřetržitou a přirozenou - život.

A možná v tom dílku lze spatřit ještě jednu symboliku. To mládí samo často omlazuje. Je přece mnoho lidí, kteří mají třeba i většinu přátel o mnoho mladších než jsou sami. Nebo se dokonce rozhodli pro práci s mladými lidmi. Mají tak čerstvé podněty z toho mladšího světa. Svěží a stále nové. Nové myšlenky, názory, pohledy. Neztrácejí souvislosti a tedy se ani necítí na svůj věk. Známý fakt, vzájemně se obohacující mezigenerační vztahy.

Eliška Vobrubová: Nevnímáš co píšu, aspoň si to myslím podle tvého komentáíře. Ano, komentář jsem psal i pod vlivem věku, být tam třeba 40 nebo kdybych ten věk neznal, tak jsem o hodně tvrdší v mém komentáři. Nicméně jsou zde autoři, u kterých i když je jim třeba 13, nebo podobně, tak píšou nebo psali v tom věku úžasnou poezii. Tudíž nepodsouvej mi prosím to, že když je někdo takhle mladý, že je to mé jediné kritérium a znamená to, že daný člověk nic neprožil a nemůže tedy dobře psát. Mám srovnání a ano, i na ten věk 13 je tahle báseň trochu málo. Což ale nevylučuje možnost zlepšení se.

A ta otázka "lepší psát o něčem, co člověk zažil/prožil?" nebyla na základě věku, to nevím kde jsi v mém komentáři vyčetla, tam jsem se o věku ani nezmínil. Ale na základě toho, že té básni resp. jejímu obsahu nevěřím autorovi, že píše o něčem, co zažil nebo o čem dokáže sugestivně vyprávět. Je to klasický pocit, kdy nevěříš vypravěči, že to o čem vypráví zná a ví. Ta otázka mi přijde naprosto logická a legitimní a nemá s věkem co dělat.

A že ve třinácti letech člověk mládne v průběhu stárnutí? By mě tedy zajímalo, jaký věk považuješ za mladý :) Podle mne o tom, že někdo mládne, nejde psát ve 13ti letech. Omládnul na kolik, na dvanáct? Bral bych dospíval, což je vlastně i stárnul. Ale mládnul ve 13? Po práci? Ani symbolicky mi to tam v kontextu celého obsahu nepasuje.

1kor13: LUKiO:
Autora neznám, takže nevím, kolik mu je let; dopustila jsem se spekulace, zkrátka jsem si vzpomněla na jednoho zde přihlášeného autora, jehož jméno neznám a nechce se mi ho hledat, u něhož jsem zaznamenala už prve uvedený neuvěřitelný vysoký věk. Hlavně ale pokládám za nekorektní vůči autorovi, je-li jeho text nahlížen přes filtr jeho věku.
Znám několik velmi mladých lidí, kteří si všímají věcí, jevů, jichž si mnozí o mnoho starší nevšimnou, takových mladých lidí, kteří přemýšlejí o věcech a jevech tak, že by jim mnozí slovutní kmeti mohli závidět, neboť toho nejsou schopni. Tím chci jenom říct, že věk není jediné kritérium, ba může to být kritérium za určitých okolností i zavádějící.

Jestliže je pravda, že ses na věk autora podíval až potom, co jsi dočetl a udělal sis úsudek, jak jsi tedy věděl, že autor nepíše o něčem, co neprožil, když sis nejdřív udělal úsudek a teprve potom se podíval na věk. Na základě čeho tedy jsi psal ten komentář? Psal jsi ho vskutku bez ohledu na autorův věk? Jak ses mohl potom ptát, není-li „lepší psát o něčem, co člověk zažil/prožil?“

Pokud jde o to psaní o tom, co autor zažil, prožil, kdo z nás ví, co dotyčný autor prožil a prožívá a jaké jsou jeho inspirační zdroje? A jak může někdo mládnout v průběhu stárnutí? Je to úplně jednoduché – zvláště když to nebudeš chápat doslovně. Ba dokonce i doslovně to může fungovat – tělo stárne, mysl nemusí, a když to ještě navíc pochopíš jako symbol, je po problému docela. A někdy může mít člověk pocit, že mládne i při práci, zvláště když se dílo daří a má nějaký smysl, například takový, že někomu jinému přinese radost.

Vidím to rovnako ako LukiO. Nemám rád, keď ľudia píšu o niečom čo neprežili. A "mystifikácia" vekom mi je rovnako nesympatická.

Eliška Vobrubová: pokud autor mystifikuje věkem, tak si zaslouží být nepochopen, nevím proč mají někteří problém uvést skutečný věk, nicméně nemyslím si, že by to byl tento případ, ale kdo ví...a pokud jsi pochopila z toho obsahu to co jsi psala, že nakročuje do dospělosti, a je tomu skutečně tak, že to tak bylo v básni myšleno, čemuž ale popravdě vůbec nevěřím, tak máš u autora plus, já tedy bohužel ne...mimochodem, jak může mládnout v průběhu stárnutí? viz. v průběhu práce jsem zmládl ;) na věk jsem se podíval až poté, co jsem to dočetl a udělal si o básni úsudek, a pokud autor nemá 13 let a je výrazně starší, tak bych byl ještě více kritičtější. Takto v tom vidím že má autor věk a potenciál na zlepšení, což mu přeju :)

Hezky jsem se dověděla, co všechno je v Botanické zahradě Troja k vidění a zákoutí jsou popsána tak, že lákají k návštěvě a odpočinku. Ale úvaha to není, neboť postrádá tento text to, co je pro úvahu základním předpokladem: zamýšlení se nad nějakým problémem a snaha dospět k obecnějšímu řešení, to jest je z textu patrno, o čem a jak autor přemýšlí, jak se na danou věc dívá z různých úhlů, jak klade argumenty a protiargumenty a jak snaží se přimět čtenáře k přemýšlení a k vytvoření vlastního názoru.

LUKiO: A posuzuješ ten text opravdu jen jako takový nebo tě ovlivňuje to, že autorovi je 13 let, alespoň jak on píše (a může to být klidně mystifikace jako je to s velikou pravděpodobností u toho uživatele, který uvedl věk 111:-)) - Ostatně, je-li autorovi 13 let, prožívá právě to mládí - je jednou nohou v dětství a druhou už nakročuje k dospělosti, takže vlastně píše to, co prožívá, není-liž pravda.

a není lepší psát o něčem, co člověk zažil/prožil?...tady tomu obsahu nějak nevěřím, nevtáhne to do ní...fakt jsi vytesal sochu, nebo čeho to má být symbolika? mdlý obsah...