Jj, žijeme jaksi napřed. Přítomné okamžiky prožíváme jen výjimečně. Asi by se to dalo napsat o trochu lépe, nejspíš mě malinko dráždí ta mravokárnost. Ale to je můj problém. Určitě mě to oslovilo.

tohle je moc pekny ...

Hezky jsi to napsala, Adelo ...

Ta forma není zrovna můj šálek kávy, ale obsahem to určitě má co říct. Zaujala mě. Akorát si oprav chybku, v 9. řádku máš "rozataju"...

nádherný.
úplně přesně rozumím těmhle pocitům tak ať Ti (Vám) tohle spojení duší a celýho vesmíru co nejdýl vydrží! :)

Adéla: Láska Ti pristane :)

Jsem si to uzil, obvykle vyhledavam rymy, avsak toto je taky dobre :). Povedlo se ti to.

Krásná. :) Ale musím souhlasit s Tajemnou, ty rozestupy jsou možná až moc, ale nevadí. :) V lásce už to tak bývá. :) Lidé se mění navzájem, aniž by museli cokoli říct. :)

výborná!

Děkuji za názory, změny písma smysl mají, pro mě obrovský. Většinou je to tak, že věty, které jsou tučné bych bez rozmyslu vyslovila, věty kurzívou jsou něco, co si asi sama nechci přiznat, ale není to pravidlem :).

Moc hezky se to čte, akorát bych tam nedělala až tak velké rozestupy.

Změny písma určitě smysl mají. Pro mne v tom byl vždy jakýsi kus estetiky či zvýraznění nějaké křičící myšlenky, nebo tak. Četla jsem už pár věcí z tvé tvorby a něco na tom všem je mi hrozně blízké. Ono si to totiž na nic nehraje a přitom má vše potřebné. Takové nadýchané peří, jsou tvá dílka. Jen někdy mi to přijde vzdušné až moc, ale což. :-) Budu se těšit na další.

Obsah se mi moc líbí. Je to prosté bez přikrašlování a přece výstižné. Ale nejsem si jistá, jestli vítám grafickou formu díla. Marně hledám, mají-li ty různé typy písma smysl i pro zdůraznění či potlačení určitých pasáží a nenacházím k tomu klíč.

trochu mi trvalo nežli jsem se tvým dílkem prokousal, ale rozhodně nelituji

Adéla: Ale to je škoda! I v dílech jsou pocity!

Náčelník Holá Ruka: Moc děkuji za názor. Je to napsané, tak, jak šly myšlenky a když to teď čtu, změnila bych hodně věcí, ale už bych v tom pak neviděla ty svoje pocity, ale jen dílo :).

Je to... rozsáhlé. A já a rozsáhlé básně nejsme kamarádi, přesto se mi tato líbí. Je to, řekl bych, až násilné vyznání, vytlačené a vydupané, rozčilené z toho, že ti nic nestačí - napsat takové vyznání je těžké, protože se v něm lehce sklouzává ke zmiňovanému klišé.
Přesto pár věcí, ke kterým mám (jak jinak), co říct :)
"To je, ale" bez čárky a celkově interpunkce my místy přijde taková (omluvte ten výraz) nedomrlá. Například já bych jeden z tvých rýmů předělal takto:
"Občas, když se usměješ a podíváš se mi do očí - cítím (tak zvláštní pocit) - /snad je to spojení/."
A jinde bych zase pomlčku zcela vynechal:
"(Snad proto, aby všichni poznali, co znamená cítit!)"

Však neber to nijak přespříliš kriticky, přestože je to báseň milostná (a ty já raději píši než čtu) je i pro mne čtivá a zajímavá.

Moc hezky jsi to napsala......povedlo se ti vyjádřit krásně co cítíš...co cítíme..když se zamilujem:)))

tyjo...:)

Zajímavě napsané a ten konec se povedl :-)