Ano. Silné. Jednoduché. Pravdivé. Palec hore. Nenávidím tu bolest ale miluji to štěstí. Je to opravdu krásné utrpení.

moc pěkné vyznání :) láska až tak divně bolí...

Ach ta samota???

Máme ovšem i alternativní představy básníka:

Bůh ví, že jsem škaredý!
Puch mrtvoly ode mne táhne,
na rukou, na nohou puká mi maso,
znáš hutě v Bašce? Tak oko mi plaje,
krvavý chalát mi z ramenou vlaje,
v pravici hornické kladivo nesu,
levou mi urazil uhelný balvan,
oko mi vyžehl vyšlehlý plamen –
na zádech sedí mi sto vrahů z Modré
(jak divoké krysy mne do šíje hryžou),
na kyčlích sedí mi sto židů z Polské –
Smějte se, bože můj, smějte! Tak vypadám já,
já Petr Bezruč, od Těšína Bezruč,
porobeného národa bard.

(Petr Bezruč: Škaredý zjev)

I když musím uznat že na tohle asi holky moc nejedou :-D

Obávám se, že jsi zdaleka nevyčerpal typy básníků. Nicméně v něčem máš pravdu... Moje představa básníka je, že se dívá na hvězdy a pije z žalu nad ztracenou láskou :)

Makyna: U Dada je nutný vědět jednu věc. Dada nemyslí. Dada prostě je.

..máš mnohdy prapodivný styl, ale né špatný..
Je to na mě asi trochu pomatené, či ty myšlenky všechny nezachycuji, ale líbí se mi..
pěkné :)

Jsem čekal, kdo zkousne trochu toho DADA... :D

:))))

Zamila: No je to čistá pocitovka, co si budeme povídat :D Takže ano, ten konec se nevyvedl... První dva akty jsou skvělé, ale ten poslední se musí předělat :D

Líbí se mi, hezky zní - jen ten závěr mi nějak neladí ... ;-)

..ano, pěkné.. :)

Oldrich: Pravdu díš, děkuji za kritiku.
Kakuzu: No... Co k tomu... Je to tak je to had požírající svůj ocas a z tohoto začarovaného kruhu je lépe vystoupit...

Je fakt že pod uroborosem bych si báseň představoval jinou, ale jedno. Jen je to symbol nekonečna a věčného koloběhu , had požírající svůj ocas

Znáš nějaký prostorově větší slovo než nekonečno?
Já teda ne. A v týhle básni (no ani se mi nechcou počítat)

A byť jsem se nakonec dočkal mírného pobavení, nějak mám pocit, že víc prostoru použitého, než využitého.

Patos, ale ne v tom klasickém slova smyslu...

Oldrich: Mno... Pokus se to vysvětlit i mě, tak abych to pochopil... Pokud to nepůjde, tak prosím vytmavit...

Oldrich: Humory píši různé. To že se mi teď v hlavě vytvořili dvě podobné básně... To se stane, ale každá mluví o něčem jiném a to je, řekl bych, to hlavní. Ale co se vůbec obhajuji! Přečti si i jiné humoresky z mého pera:
Jak chodí básníci do bordelu
Jazzové Haiku
KKK
Pak teprve suď!
(Ale jinak děkuji)

povedené

Oldrich: Abych pravdu řekl, jsem rád divný... A jsem rád, že jsem tě překvapil.

poněkud konečná báseň na to, jak by se chtěl tvářit...