Puero si rozhodně nemyslí, že je ARA idiot. (Jak na to ARA vlastně přišel?) Citoval jsem ARU abych ukázal, že plurál používá taky. Tentýž.

No, říkejte si co chcete, já na to mám historický náhled. Úprava původního díla do jiné podoby je časová vražda. Asi jako přestavba renesančního zámku na barokní. Příjdete o genezi. O vývoj své práce od horších forem k lepším. Kdyby například Kafka přepisoval svá díla, dneska nemáme ani jedno, protože je jak známo chtěl zničit.

Autor který upravuje své dílo, tak že původní neuchová, se vlastně snaží zakrýt smutnou pravdu, že původní verze byla nedokonalá. Tuhle masku vy tady vlastně blahořečíte.

A předělávat dílo ještě podle vyjádření kritiky je vůbec nejhorší. Protože kritiky na jednu věc se člověk nikdy nedočká stejné. Vzít ji v potaz lze, ale brát ji jako bernou minci? Kdeže. V to nevěřím. Žádný kritik nemá absolutní pravdu.

puero: Netěší mne to, ale musím tě citovat,

"- tahle strana odběratelů knih a lidí co si věší obrazy na stěnu podle nějakého klíče, a jehož je pravděpodobně ARA čestným předsedou, se mě a valné většiny lidí nijak netýká".

Opravdu netýká. Z jednoho prostého důvodu. Protože taková strana ani takový ARA vůbec neexistují, ani o žádném takovém klíči nenapsal jediné slovo. Napsal pravý opak, což je logickým důsledkem toho, že ARA není idiot. A proto ti ARA napsal nikoli o klíči, ale o souznění s dílem. A to je, prosím pěkně, pravý opak.

Tomáš Martinec: Děkuji za trefný příklad. Někteří malíři prožívali a prožívají téměř muka. Muka tvůrčí. Ve snaze dát dílu tu nejlepší možnou podobu. Někdy je to hledání a jindy zas nespokojenost s vlastními mezemi. Ať už uměleckými nebo i řemeslnými. A snaha je překonat. A proto mnohý malíř zná ten pocit zklamání, když se ráno znovu podívá na své dílo a zjistí, že se nechal unést. Že byl ještě večer předčasně spokojen. A proto se stává, že to může trvat i déle. I roky. A proto to souvisí i se sebereflexí a upřímností k sobě samému.

puero: Také s Tebou musím nesouhlasit. Ten, kdo zásadně neupravuje svá díla jakoby říkal, že jsou dokonalá a nepotřebují úprav.
Někteří malíři také upravovali svá díla donekonečna až byli spokojeni.
Z kritiky( je - li oprávněná) se máme poučiti.Kritika nás může posunout dále.

Eliška Vobrubová:

ne každy styl tvorby se líbí každému. hodnocení je subjektivní.
nejsem profesí literární kritik, aby mé komentáře byli vždy přínosem.
a v pravopise tápu velmi.

komentář nebyl urážlivý, ani nijak jinak proti autorovi namířený.

mr Scraper: Vskutku věcné hodnocení, přínosné, opravdu. Jinak - tápeš-li, správně česky je vždy SBÍRKY.

Líbí se mi osobitost a nadhled, stavba a překvapivá pointa, i to, jak báseň vystihuje celkem přesně situaci tázaného rodiče, který se dost nejapně vymlouvá a vykrucuje, a koneckonců nechovají se takto jen (někteří) rodiče ke svým dětem, takže vidím v textu i přesah podtextu i mimo zobrazovanou situaci. To by šlo:-)

řekl bych že touhle básní jednou zase Mejdlo zazářil :)

A mejdu se omlouvám, že se ta debata zvrhla úplně kamsi mimo dílo.

Eliška Vobrubová: ARA: Hele vy dva, váš plurál se nijak neliší od toho mého.
viz ARA: ,,I proto si vybíráme, jaký obraz si pověsit na stěnu a jakou knihu si koupit."
- tahle strana odběratelů knih a lidí co si věší obrazy na stěnu podle nějakého klíče, a jehož je pravděpodobně ARA čestným předsedou, se mě a valné většiny lidí nijak netýká. Z toho důvodu je docela namístě neslovíčkařit, protože si protiřečíte.

A vůbec, co je to za hnidopišství vyčítat mi zobecněný plurál? Pokud se cítím být čtenářem, jako každý, je mi přece jasné, že je NÁS víc. Proč bych se pak nemohl zeptat Jak to na mě a celou skupinu má působit?

Na příště doporučuju cizí komentáře nenapadat z tak banálních příčin, protože to nikam nevede.

puero: Dokud si nezaložíš stranu čtenářů a nestaneš se jejím předsedou nebo mluvčím, bude poněkud problematické mluvit za čtenáře. A navíc, Eliška vykazuje dost přesvědčivé a nezpochybnitelné znaky a projevy čtenáře. N´est pas? Si. Volba slova kadence mi tedy v této souvislosti připadá nejen nevhodná, ale i poněkud zpupná.

Puerovi. Puerovi, ne vám jim nebo nám, nikomu, ale jen Puerovi se to líbí. Nevím sice, nakolik je to teda přísně vzato právě dada. Ale to není podstatné.

Eliška Vobrubová: Je mi líto, ale plurál budu používat se stejnou kadencí jako dosud. Nikdo tě do něj přece nezahrnuje, pokud nejsi čtenář. Tam mluvím za čtenáře.

Mejdlo, to je těžký, když čtenáři chybí představivost a smysl pro humor a nadhled, pochopení se nedostaví. Já si dobře dokáži představit, kterak básnický subjekt onen léčivý, ale za určitých okolností i ubližující, olej všemi smysly prozkoumává, jak dotyčný básnický subjekt zapisuje výsledky bádání… Mně se báseň líbí pro nápad a proto, že z ní cítím humor a nadhled, hravost autorovu i to, že se autor nebere smrtelně vážně:-) Dada to je právě tím, že z obyčejné věci se stane velká bádání hodná záležitost.

puero:
ad 4. 6. 2011 – 22.29:
Neschovávej se za my a za nás. Neptej se, jak na NÁS má dílo působit (pokud tvé nás není plurál majesticus). Ptej se, jak a proč působí na TEBE.

Tááákže, podelím sa o svoj skromný názor na upravovanie diel aj ja.

Niekoľko krát sa mi stalo, hlavne keď som začínal písať (v podstate som stále iba začiatočník), že som niečo napísal zle. Zle som sa vyjadril a dalo sa to objektívne posúdiť, že tam chyba je. (napríklad nezrozumiteľnosť v osobách, interpunkčné nedorozumenia a podobne) V takom prípade som jednoznačne za okamžitú editáciu diela.

Druhou stranou mince je, keď kritika smeruje na podstatu diela, na myšlienky, ktoré chcel autor zdeliť, prípadne na zvolenú formu. V takom prípade je dobré, keď autor vyjadrí svoj postoj k danej kritike a môže sa aj "pohádať" s kritikom. Na výmene názorov nie je nič zlé, pokiaľ sme schopný držať sa témy a vecných argumentov, bez osobných útokov. V niektorých prípadoch môže autor následne dielo upraviť, ale zároveň by si mal zálohovať aj pôvodnú verziu a to aj v prípade, že má momentálne pocit, že nová verzia je lepšia a bude ju prezentovať. Takáto záloha pôvodného diela môže autora o niekoľko rokov milo prekvapiť a môže z nej aj opätovne čerpať inšpiráciu.

No a mne sa ešte stáva, že napíšem niečo, čo sa mi celkom nepáči, ale predhodím to verejnosti, nech sa k tomu vyjadrí aj ona. Niekedy dielo prepíšem aj z vlastnej vôle a inokedy ma od toho odradí pozitívna kritika.

PS: Najdôležitejšie je nebrať sa príliš vážne a pochopiť, že poézia v prvom rade slúži na potešenie autora a čitateľa.

mr Scraper: To ani nemá mít smysl. Tohle je dada. A snaha tam je. Snaha o to aby to nemělo smysl.

Ne. Díla se nemají předělávat. A tohle je toho důkazem. Neboť první kritiky ho strhaly a aniž by došlo k úpravě, následné se ho zastaly. Došlo by k tomu, kdyby se upravilo? Sebereflexe s tím nemá co dělat. (Navíc z historikova pohledu přepsat dílo znamená časovou vraždu. Napsat druhou lepší verzi - proč ne, to je ale něco úplně jiného.)

Začínám si paranoidně myslet, že začínám dostávat kritiky na své vlastní kritiky.

se třetím dílem z téhle zbírky musím konstatovat, že až ji potkám v knižní podobě, nedotknu se té sbírky ani v rukavicích :) snad si najde své příznivce.