No já bych do toho tak nekopal ... Celkem dobre

Eliška Vobrubová: Děkuji za kritiku, míte pravdu, je to moje česká prvotina, předtim jsem psával výhradně anglicky. Dále děkuji za výčet nedostatků, právě proto jsem to sem dával, protože jsem si byl vědom, že se mi zde dostane nezávislé kritiky, což velice odeňuji, díky Vašemu komentáři začnu pracovat na přepracované verzi. Ohledně těch krkolomných formulací, těch jsem si byl vědom, jen když jsem to psat, tak jsem měl naspěch a nebyl čas přeformulovávat.
Doufám, že opravu provedu rychle a dostane se tomu lepšího vzhledu a jednoduší čitelnosti.
Děkuji za kritiku,
Matyáš Kadlas

S vědomím toho, že toto dílo je autorova prvotina zde uveřejněná, a s vědomím toho, že autor uvádí, že trochu kritiky snese (ovšem nevím, jaká je mírajeho trochy) mám k Diamantu zkázy tyto postřehy:
Vzhledem k tomu, že v textu je slovo diamant psáno správně, tedy s "t" na konci slova, pokládala jsem tuto chybu za překlep, ačkoli mne vždy, když jsem název textu viděla, "bouchl" od očí.
Ačkoli je to poněkud negativní motivace, byla tato chyba pro mne motivací k přečtení celého textu. V něm jsem shledala, že se hemží chybami mluvnickými i (patrně) překlepy, což vyvolává dojem nedbalé práce. Například déšť je raní nikoli ranní podobně jako raní ptáče dál doskáče; správný tvar zájmena já je ve třetím a šestém pádu vždy mně; postava jménem Jones se náhle změní v Jamese - a nebo není jasno, kdo je náhle objevivší se James; chybějící či přebytečná interpunkce atp. Chyby se s postupujícím textem množí.
Další problémy textu se vztahují k stylistické a jazykové stránce textu. Formulace jsou často šroubované, až směšné (příklad za všechny - náhrdelník s diamantem ležící na trupu), výrazivo poměrně chudé. Často drhne logika textu, čímž myslím mimo jiné to, že v přílišném užívání zájmen místo jména postavy, již má autor na mysli, nebo místo dějů, které má autor na mysli, se logika textu ztrácí. Tento způsob psaní zároveň komplikuje vnímání textu i přirozený tok vyprávění. Na druhé straně je text často příliš mnohomluvný, věty nastavované, šroubované.
A úplně závěrem: Rozsah pěti stránek A4 dílo nedělá románem. Ale nejde jen o rozsah. Má-li to být začátek, jakási ochutnávka, tak prosím, takhle raději ne, neboť text nese znaky pokleslého žánru aniž by si toho byl autor zcela zjevně vědom a aniž by pracoval s metodami pokleslého žánru vědomě, totiž s nadhledem a humorem. A i to by bylo těžké. Leč s nadhledem a odstupem zprácováno, představitelné.
Kladu si otázku, kam by se mohl příběh dál vyvíjet. Z dosud napsaného to lze celkem jasně předokládat: Hrdinka půjde po stopě těm zloduchům, kteří připravili o život jejího Matesa, až je dostane a zničí. Pokud se ovšem do největšího padoucha nakonec romanticky a zcela, až po uši, nezamiluje, když už je to ten romantický román.