![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


Nemohu si pomoci..
Již při čtení toho názvu, a to nepočítám hned první řádek básně, se mi okamžitě vybavují zhudebněné a notoricky známé verše Hraběte..
zavřete dveře na petlice, mrtví milovat nemohou....:)
Ale i ty tvé stojí za přečtení:)
Již při čtení toho názvu, a to nepočítám hned první řádek básně, se mi okamžitě vybavují zhudebněné a notoricky známé verše Hraběte..
zavřete dveře na petlice, mrtví milovat nemohou....:)
Ale i ty tvé stojí za přečtení:)


První strofa je úžasně nápaditá. I pak to má hodně do sebe. Jen pozor na rytmiku a počet slabik - viz "že UŽ jste příliš dospělí" apod. /Poslední řádek je zas hodně rozvláčný./ Kdyby sis s tím ještě víc pohrála, vyznělo by to ještě líp :-) /To už tak chodí ;-) /


koiška: Ignácius J. Reilly: děkuji za komentáře :)


Singularis: Dekuji za komentar. Konecne zase dopsana kapitola po hoooodne dlouhe dobe. :) Co se tyka toho tveho komentare - urcite vsechny kapitoly budu jeste prepisovat. Az to cele dopisu, budu se muset podivat zpatky a pouvazovat nad tim, co je logicke a co neni. :) Kazdopadne diky za navrhy. :)


Ve srovnání s předchozími kapitolami mi tato připadá víc vážná (neobsahuje skoro žádné odlehčující momenty), což je asi tím, že Nia se cítí špatně, takže by se tam odlehčující momenty nehodily.
Líbí se mi ty myšlenky o možnosti záměny snů a reality ("život ve snu"), i když nemám tušení, nakolik je to reálné. Trochu se mi nelíbí to 'společné snění', 'mocné knihy' a magie vůbec; raději bych, kdyby se tento příběh obešel zcela bez magie.
"společně došli na místo, kde se Nia ocitla poprvé v životě" - Tato formulace mi v daném kontextu připadne trochu matoucí, protože Nia, myslím, byla poprvé v životě na Darkswenu vůbec, takže i na všech ostatních místech hradu byla v té době poprvé v životě a nemá smysl to zdůrazňovat. (Pokud nenastal od XII. kapitoly výrazný časový posun.)
Překvapilo mě, že král Iver byl k Nie tak důvěřivý. Myslím, že to bylo neopatrné, i když už musel být dlouho osamělý, takže k tomu měl celkem pochopitelný důvod. Na druhou stranu, to, co se stalo, podle mě logicky musí vyústit v situaci, kdy bude mít Nia podstatně bližší vztah k Iverovi než k Viktorovi...
Tato kapitola je od začátku do konce čím dál napínavější a zajímavější. Těším se na pokračování. :)
Líbí se mi ty myšlenky o možnosti záměny snů a reality ("život ve snu"), i když nemám tušení, nakolik je to reálné. Trochu se mi nelíbí to 'společné snění', 'mocné knihy' a magie vůbec; raději bych, kdyby se tento příběh obešel zcela bez magie.
"společně došli na místo, kde se Nia ocitla poprvé v životě" - Tato formulace mi v daném kontextu připadne trochu matoucí, protože Nia, myslím, byla poprvé v životě na Darkswenu vůbec, takže i na všech ostatních místech hradu byla v té době poprvé v životě a nemá smysl to zdůrazňovat. (Pokud nenastal od XII. kapitoly výrazný časový posun.)
Překvapilo mě, že král Iver byl k Nie tak důvěřivý. Myslím, že to bylo neopatrné, i když už musel být dlouho osamělý, takže k tomu měl celkem pochopitelný důvod. Na druhou stranu, to, co se stalo, podle mě logicky musí vyústit v situaci, kdy bude mít Nia podstatně bližší vztah k Iverovi než k Viktorovi...
Tato kapitola je od začátku do konce čím dál napínavější a zajímavější. Těším se na pokračování. :)


Krásná... Moc se mi líbí začátek a celkově i atmosféra této básně. Cítím z ní smutek ale.. snad už je líp.


ŽblaBuňka: slnečnica: Pajalord: koiška: ioreth: moc vam vsem dekuji za komentare :)


je to hodně těžké čtení. k obsahu se hodí. má to atmosféru..
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Katies [17], Wyrez [16], snehurka [15], cik [12], Dali [12], kdyztocitim [11], Dickens [8], Lů [6], lucidsubstance [4], NeuroSoul [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.