přidáno 04.07.2015
hodnoceno 8
čteno 1113(17)
posláno 0
rozpusť svá křídla do větru
na lodi rozřezávající hladinu
přepluj oceán samoty
dávno jsme vzdali se jako ty
dech je cítit po vínu
když hvězdy se dotýkají nebe

v očích písek - v uších vata
na horizontu odpuštění
pravda buď sťata
obmotána záchranným lanem
snad jednou lidskou touhou vzplanem
snad jednou někdo v nás uvěří

ikonka sbírka Ze sbírky: Střípky III.
přidáno 07.08.2015 - 17:58
takhle-mně se líbí hodně.
Co dodám jen za sebe, rozumím, že není plně zrýmovaná, tj ok, přesto všechno bych dal do básně, a protože je krátká v podstatě kamkoliv, rým na poslední slovo Uvěří.
Báseň by to umocnilo a vyloženě mi tam chybí.
Dodávám ovšem, že každý to cítí dle svého stylu psaní...
přidáno 21.07.2015 - 03:08
koiška: Ignácius J. Reilly: děkuji za komentáře :)
přidáno 07.07.2015 - 02:14
Hezké
přidáno 06.07.2015 - 19:15
pěkné!
přidáno 05.07.2015 - 18:34
Jessie: dekuji :)
přidáno 05.07.2015 - 14:52
Jo, tahle je pěkná :)
přidáno 04.07.2015 - 23:48
oslov radek: diky
přidáno 04.07.2015 - 10:56
líbí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozpusť svá křídla do větru : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Princezna Nia - Kapitola XIV.
Předchozí dílo autora : Bez pocitu viny

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming