Není to vulgární vy puritráni..

našel jsem ústa které chci líbat na věky.našel jsem srdce které chci slepovat.stratil jsem samotu.stratil jsem důvod beznaděje..

někdy není co říct..

Den jednoho barmana

Bolavý zub zesnul tiše, tuzemákem zpit, plaším múzy z jejich skrýše, píšu tenhle Hit. Komu po chuti snad není, co jsem napsal sem, ať má, prosím, pochopení! (Byl jsem pod vlivem...)

Věnováno tomu, kdo umí milovat

Jednou mi jeden muž nabízel služby diskrétního milence, na to jsem se smíchem odpověděla..že pod tím slovem si představuji něco jiného.....

...

Každé mé dílo, je trochu jiné, o lásce moc nepíšu, tak nevim

Věnováno čkověku, kterého nechci nikdy ztratit a děkuji mu za jeho píseň!

Vstoupil jsem bez klepání do svého nitra a na toulkách krajinami svého srdce potkal jsem Tebe! Pocit nevýslovného štěstí prohřál svým slunečním jasem naše duše a my spolu nyní mlčky jdeme vstříc tomu, co se ještě nenarodilo!;o)))

Dmnce? Vypsala jsem tady pár věcí, které mám opravdu ráda. Nikomu to adresováno není. Je to jen taková pubertální slátanina. I když možná...

Občas je velmi dobré uniknout ze všeho toho chaosu nějak do ticha přírody! Tahle báseň je tak stará, že spousta z vás ještě nebyla na světě, když jsem ji psal. Byl jsem mladý a neviiný jak Jenda Ratkin, také naslouchal stříbrnému větru a okouzloval mne měsíc nad řekou...

ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk, ťuká naše klávesnicové srdce!

Aby tady alespon NECO bylo kdyz uz tady sem. A muzu se pak cejtit, az /jestli/ mi to nekdo pochvali

...............

Tato báseň se vymyká kategoriím, které jsou stanovené. Není to přímo vyznání lásky, ani zklamání. A nemůžeme ani říct, že to je jen o lásce...

Ve vlacích se píše skoro samo..