Hanulka: Děkuji, jsem ráda, že se ti líbí. Sem tam zkusím takovéhle pomlčkové experimenty. :-)

Hanulka: Děkuji. Život je někdy boj. Ale každý boj může něco přinést - třeba i vítězství. :-)

cavansit: Děkuji za krásnou báseň. Líbí se mi moc. Doufám, že ji vydáš. :-)

Orionka: Ano, může být. Je to psáno tak, aby se tam toho dalo najít víc... Někdy takhle píšu záměrně, abych "nediktovala", co v tom mají čtenáři vidět. ;-) Třeba já v tom při čtení vidím přicházení o iluze, sny. A že jich za život ztratíme nemálo. Ale může jít třeba i o zpřetrhávání pout, ... Nechávám na každém.
Děkuji za návštěvu. :-)

Hanulka: Děkuji za návštěvu. Měla jsem trochu tklivou náladu, tak jsem se z ní vypsala a šla spát.

Psavec: Děkuji za návštěvu a milý verš. :-)

Orionka: Tak spermie, jooo? Tak já na základě znalosti dívčiných záměrů jsem to tipovala na to vajíčko. I když, pokud ten hoch věděl, že prášky nebere, tal pak věděl, kam to raději strčit. :-D Každopádně velmk zdařilé, těším se na další. ;-)

Mlčeti Zlato: :-D

Opět trochu škoda té stručnosti v ústředním motivu. Popis děje ok, ale když děj graduje a odehrává se to nejlepší, tak je lepší tomu dát o pár vět víc. Speciálně chlapi si erotickou scénku dvou děvčat rádi vychutnají. :-D
Potom mi tam nesedla ta náhlá změna děje. Mezi těmi odstavci by to chtělo buď dát nějakou značku anebo třeba napsat: (o pár minut později) - jako čtenář bych se pak neztratila a ještě bych si řekla: wow, ty na to vlítly rychle. :-)

Jinak ale dobré, klidně ještě něco napiš. ;)

Teda... nebylo by to čtivo dle mého gusta (slash povídkám apod. já neholduju), ale pokud zde má erotika hrát hlavní roli, je dobré se o trochu víc rozepsat, pokud to opravdu stálo za to... Jak to zvládnou čtenáři, to už je věc jiná.

Milujte se a množte se. :-)

První sloka je slušná, je taková úderná, v té druhé mi nesedl předposlední řádek, rozhodilo mi to rytmus při čtení. A třeba já ráda čtu jedním dechem.
Myšlenka, kterou v básni vidím, je smutně pravdivá. Bohužel to tak ale bývá - pastýř a má početné (tupé) stádo. :-/

Když je mu nejhůř, vzpomínám na dny, kdy jsem se cítila stejně. A nakonec si uvědomím, že jsem to přečkala. Nejde to vždycky hned, ale ten čas přijde. Stačí si to jen připustit, nic víc není třeba. Klid v duši se nevynucuje, postupně přichází sám...

Dobré pojetí - z pohledu neoplodněného vajíčka jsem se na to nikdy nedívala. Líbí se mi jak ten nápad, tak i zpracování. :-)

Moc se mi líbí první sloka, krásně to otevírá. A ten oxymóron "dokořán zamčená" je výborný. Probudilas ve mě představivost a to mám ráda. :-)

Měli pít s Mírou. Ten by je ohlídal. :-D

Dickens: I ty jeden, zlobivej. :-DDD

Strach: Sakra, já si teda umím vybrat den na rýmování. :-D

Mlčeti Zlato: Mám to brát jako ano? :-D

Dickens: Čeština - jazyk nekonečných možností. :-)