Trochublázen: Přesně, to by šlo. Horší je, když se musí pročíta a zakládat. :-)

Myslím, že domy mají duši. Otiskávají se do nich životy těch, kteří tam žili... Já v to věřím.

A bude hůř... Neustále chtějí vymýšlet nové a "lepší" způsoby buzerace.
Hezky stručně a jasně shrnuto.

Ginnare: Děkuji za milý komentář. Mám radost. :-)

Ginnare: Děkuji za návštěvu. Spíše než vyděsit jsem chtěla pošťouchnout, prostě dát na výběr - budeš se bát a necháš toho, anebo ti to nedá a budeš riskovat? :-) Slůvko astrál jsem tam dala záměrně, těch přízraků může být celá řada. Tak jsem to neurčovala. Ale děkuji za hodnocení, příště to zkusím zase jinak. Třeba tě pak postraším. ;-)

Ginnare: Mno... možná se mi tam promítla ta moje skutečná úvaha. Původně jsem se chystala jen napsat "uspávací báseň", a do toho mi vstoupil tento nápad s překvapením na závěr. Děkuji za návštěvu a postřeh. :-)

Zaujala mě podle názvu. Hezky se čte. :-) A ty "kudrnaté bolesti" a "oceán modrých něžností" se ti povedl. Líbí se mi.

holka.přes.ulici: Díky! A to jsem původně chtěla napsat jen ukolébavku... Ale někdy se to psaní vymkne z rukou a já vytvořím takovouhle vylomeninu. :-)

Musel to být opravdu mimořádný zážitek a velká pocta. :-) Přibude ještě nějaká reportáž? V Austrálii jsem nikdy nebyla, takže já bych si klidně ještě něco přečetla. Děkuji :-)

Není snad většího daru, než mít po svém boku milovanou osobu, která tě i v spánku drží za ruku. Prostě pořád štastni a spolu. :-)

Hezké rozuzlení.

Strach: No, tak vzhledem k té přezdívce by bylo blbé, kdyby ne. :-D

Vidím to jak u pracovního pohovoru. Člověk sní o lecčem, ale nakonec se musí zase uzemnit a trochu si ten seznam proškrtat.
Ale ten řidičák na vzducholoď, to zní dobře. ;-)

cavansit: Bububu. A myslím, žes mě taky trošku inspiroval. :-) Teda neboj, nejsi bubák. (Ale pod postel a do skříně se podívám až večer :-D)

Dickens: Děkuji za link, ráda na něj mrknu. Těší mě, když dílo má co nabídnout anebo vyvolá nějakou dobrou představu, vzpomínku. ;-)

Orionka: Můžeš, a nemusíš. Tajemno a temno nás svým způsobem láká. Otázkou je, zda si víc ceníme své zvídavosti anebo klidu. Já raději to druhé.

Mlčeti Zlato: Děkuji moc, cením si toho. Jsem ráda, když se podaří a dílo vtáhne do sebe. Ale na ta sklepení raději pozor. Některé doma a místa opravdu v sobě něco mají a raději tam nechodit. Mě by třeba nikdo podruhé nedostal do Kostnice v Brně.

Yana: Hanulka: Děkuji, to mě těší. K otázce v závěru, tam jsem na tom obdobně. Na jednu stranu, člověk rád poznává, ale klid máme jen jeden. ;-)

Smutné, ale přesto plné odhodlání. Připomněla mi píseň z Titanicu - My Heart Will Go On od Céline Dion.

Líbí se mj závěr "znovu a znovu z iluzí tvrdé lože si stele". Povedené. Dalo by se použít i jako základ na samostatnou báseň. ;-)